Může být něco hezčího než chození po horách?
Já vím, každej jsme ňákej, jak by vypadalo, kdybychom všichni byli v horách. Hoteliéři v Chorvatsku by si vytrhali zoufalstvím všechny vlasy.
Mě putování v kopcích postihlo v takové míře, že jsem se vyhýbal lanovkám a dalším způsobům, jak hory ošidit a z vrcholů se pak vysmívat všem zpoceným bláznům, kteří lezou, lezou jenom proto, aby šli dolů.
Svým dětem jsem už v předškolním věku dělal přednášky o tom, že lanovky se staví pro líné mastňáky, proto jsou drahé.
To byla druhá stránka věci, míval jsem do kapsy dost hluboko a když jsem dal potomkům vybrat, jestli lanovka nebo zmrzlinový pohár, bezpečně vyhrála mlsota.
Kupodivu jsem nikdy od svých už dospělých dětí neslyšel, že by jim tohle vadilo, asi po rodičích zdědily názor, že nohy jsou na chození. Nakopnout někoho je skutečně jenom jejich vedlejší činnost.
To se to hezky píše, kafe vedle klávesnice. Nevím, jak to mají jiní, ale já nikdy nemyslel na dny, kdy stárnoucí nožky přestanou poslouchat. Na stáří jsem dopředu nikdy moc nemyslel, stejně přišlo.
Stačil jsem si ještě honem vylézt na Králický Sněžník, Milešovku a některé další kopce, kam se zatím může jenom pěšky. Výška mých cílů se snižuje.
Jen s nechutí přemýšlím, že chci-li se podívat ještě někdy na Ještěd, budu muset lanovkou. Asi před 10 lety jsem na vrcholek vyjel na kole. Proč? Protože jsem tam předtím nikdy na kole nebyl.
Stále více času věnuju studiu různých jízdních řádů na internetu, mám radost, když objevím, že v některém městě vozí lidi po sedmdesátce zadarmo, jen na občanský průkaz.
Naposledy MHD Liberce a Jablonce. Tady jde o obrovské území v podhůří Jizerských hor a Ještědského hřebene.
Hele, dokonce jede městský autobus z Rychnova u Jablonce do Bedřichova. To už jsou hory, že ano. Počasí jsem předem prokonzultoval se všemi dostupnými radary.
Vylezu z vlaku, nasednu na autobus, projedu celým Jabloncem a jsem nahoře. Za pouhou hodinu.
Na chatu Královka je to delší kilometr stoupání, jež není příliš kruté, to zvládnu.
Dá se sem vyjet autem, po kterém jsem nikdy nesnil. Dnes jsem měl radost, aspoň jsem někam vylezl.
Na fotce je vidět pracující, mezi které se díky královskému důchodu už léta nepočítám.
Na rozhlednu vede 111 schodů, jestli jsem se přepočítal, tak se omlouvám.
Jablonecko je proslulé svými rozhlednami, kdysi jsem tady šel dálkový pochod, měřil 70 km a navštívil jsem při něm 9 rozhleden, Královka tehdy mezi nimi byla též.
Teď je mi o pár desítek let víc, jsem už rozumný, jedna stačí.
Jedna rozhledna, jedna hospoda. Není odtud daleko chata, kilák to není. Jmenuje se honosně Prezidentská, prý byla kdysi pro prezidenty určená, ale ti se sem nikdy moc nehrnuli. Z Hradčan je dostatečný výhled.
Potěšilo mě, že prostorná chata si v moderní době zachovala svůj původní ráz, což není v českých horách pravidlem. Příjemné prostředí, usměvavá obsluha, výborná svíčková, dvě pivíčka, cítil jsem se jako host.
Bleskurychlé wi-fi připojení.
Dvě stovky, které jsem zde včetně tuzéru nechal, nejsou zdrcující, někde v bufetu na růžku bych pořídil laciněji, ale kdoví, jestli jsem v takové chatě nebyl naposledy. Celý výlet považuju za sváteční, ač ve všední den.
V posledních letech se věnuju srovnávání starého s novým, když už na lezení do kopců nemám sílu. Tentokrát jsem celý den bral jako výlet do přírody.
Přesto jsem si sebou vzal pár historických fotek a jen tak bokem si zacvakal, abych nevyšel ze cviku. Moc se toho nepovedlo, ale co nadělám.
Tak tedy Prezidentská chata. Už jsem ji vychválil, jenom něco z historie. Postavil ji v roce 1928 německý dělnický spolek Naturfreunde, otevřeli ji v roce 1929 a protože prý tam bylo levně, šlo o prodělečnou záležitost. Po roce 1945 ji získala Kancelář prezidenta republiky.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Stalo se na severu Čech 1900/2000, kterou vydalo nakladatelství 555 v roce 2001.
Chata Královka s rozhlednou. Trochu jsem poletoval kolem dokola než jsem pochopil, že chata byla zvětšená směrem k rozhledně. Mezitím roztál sníh a postavili houpačky.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Městskou dopravou jsem se vrátil do Rychnova, chvíli čekal na vlak a při té příležitosti...
Býval zde poměrně cvrkot a pro mnoho lidí se stalo společenskou záležitostí se zde nechat vyfotit.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Vlastně to byl docela hezký den.
Cestou jsem něco vyfotil.
Žlutá značka z Bedřichova na Královku je lemována dřevěnýni soškami lesní zvěře a hub. zde fotky
Žádné komentáře:
Okomentovat