18.4.
Vždycky, když zaslechnu proslov Miloše Zemana, okamžitě se mi rozsvítí.
Pak chodím po kvartýru a zhasínám.
21.4.
Nebuď labuť, sem nesmíš!
26.4.
Blíží se květen, měsíc lásky a májových oslav.
Jaro je tu definitivně se vším všudy.
Tak jsem zapálil kamna.
Příběh ze života
Těším se do hospody, vstal jsem dnes správnou nohou.
Mám ohromnou náladu, plnou hlavu nápadů.
Už se těším, jak všem vyrazím dech svým bonmotem.
Přivítali mě s úsměvem, snad jsou rádi, že mě vidí.
Honem, honem.
Překotně ze mě vypadne veselé moudro.
Úsměvy strnou, nikdo nic.
Do nastalého ticha se ozve:
Hahaha.
Že já blbec nedržel hubu...
Ale, co, nebudu házet perly sviním.
Mám přece Facebook.
Píšu, píšu...
Facebook je vyzbrojený.
Objeví se žlutej ksicht a Haha.
O jedno ha mě ošidili.
Nepůjdu raději do té hospody?
28.4.
1.5.
Božena, dcera Křesinova byla krásná, prala prádlo. Kníže Oldřich se její krásou málem pomátnul. Byl kníže, moh si leccos dovolit. Na tehdejší dobu dobrá partie pro Boženu, hokejisti ještě neexistovali. Takový kníže pořád někde bojoval, Olda určitě neležel doma na gauči, Božena měla volnost. Dokázala jí využít? Co když její a Oldův syn Břetislav vůbec nebyl Oldův, pak by nebyl ani Přemyslovec. Že existuje genetika, nikdo nevěděl. S tou přišel Cimrman později.
Mám starost, abychom nepřepisovali dějiny...
2.5.
Tak to vypadá, když sluníčko se rozhodne, že pustí do krajiny mírný opar. Ale musí to být krásné v plném světle. Snad příště.
O dědcích jako jsem já se má mluvit jako o seniorech. Tak říká učebnice politické korektnosti, jestli nějaká existuje.
Zvláště před volbami nám usměvaví kandidáti slibují ráj na zemi zřejmě v naději, že brzy umřeme nebo si už nic nebudeme pamatovat.
Měl bych zvláštní přání. Do každé ulice vysadit třešeň. Kvůli prvnímu máji.
Seňor s holí, seňorka taky, to je výlet na celý den, než se dovlečou někam na kraj města, aby mohli vykonat polibek pod rozkvetlou třešní.
Příště dám hlas jen tomu, kdo bude mít ve volebním programu výsadbu třešní na každém rohu.
Tak vyhrožuje dědek, který už pomalu obchází obchody s levnými holemi.
Minulé pondělí byla zima, ba i mrzlo. Sluníčko svítilo, ti kteří se procházeli po ránu na Karlově mostě, byli z velké části Japonci, dokonce i svatbu si zde uspořádali. Inu, země vycházejícího slunce.
6.5.
Každej pátek maj tu svátek.
Malá rozhledna pro penzisty. Stradonka.
12.5.
Minulý týden jsem si koupil nové pyžamo, abych při předem plánovaném pobytu v nemocnici nevypadal jako hadrník.
Pečlivě jsem dodržoval předepsanou dietu. Nemusím dodávat, že jsem se předem pořádně umyl.
Málem jsem se těšil, jak zapojím svůj malý notebook se sluchátky a užiju si pobyt v posteli.
Po hodně zevrubném vyšetření mi lékař sdělil, že hospitalizace není nutná, že jsem svým způsobem zdravý.
Ne, nenaštval jsem se. Dostal jsem možnost ještě chvíli při cestě do krematoria kličkovat.
14.5.
Dostal jsem od dcery kytku.
Kopretiny v květináčí, že prej mi budou kvést... hodně dlouho.
Potkal jsem paní se psem.
Podívala se a řekla "nádhera"
Nejsem vztahovačnej, ale dovysvětlení bych potřeboval.
Zatím věřím, že se jí líbila kytka.
Psa jsem jí radši nepochválil.
17.5.
25.5.
29.5.
Labuťátka se vyklubala v neděli, jsou tedy nedělňátka.
Jako já.
No, nazdar!
31.5.
Zápis do historie:
LP 31.5.2016 přišla taková bouřka, že mi spadl internet.
Byl jsem nucený čumět z okna na místa, kde v mém dětství tekl potok, který jsem přeskakoval, když mě maminka posílala do zahradnictví pro hlávkový salát k obědu.
Za 80 halířů.
Potok je dávno v rourách a jenom někdy ukazuje, kde býval.
3.6.
Musel jsem na poštu pro peníze.
Sympatická úřednice, kterou znám už léta, mně nabídla v rámci svých povinností další možnosti.
Jedna mě zaujala. Mohl bych si koupit omalovánky.
Soudila podle ksichtu?
Půjdu radši k Honzovi, jestli jeho patoky ctí svou úroveň.
Pilo se a kecalo.
Chraň Bůh, že by o politice.
Prezident a jiní tyhle málem opilce snad ani nezajímají.
O čem jsme se bavili?
Lidi, běžte do hospody, kam lidi chodí jen tak poklábosit bez přesvědčení, že svou pravdu musí prosadit.
Myslíte, že se v televizi dozvíte víc?
Když myslíte...
Zítra se holt musím dospat.
Škoda, že jsem si nekoupil ty omalovánky.
5.6.
Tohle nejsou labutě, to poznám, já jsem fikanej!
9.6.
Až se napijeme, budeme střílet!
16.6.
18.6.
21.6.
Dnes je letní slunovrat. Nastává radostné období přípravy na dlouhé zimní večery.
Rád se dívám na fotbal. Nemusím nikomu fandit, líbí se mi, když to kluci na hřišti umí.
Samozřejmě, nejsem blb a pokud hrají Češi, přeju jim.
Čtu si a divím se optimismu pisatelů, kteří se dohadují s kým budou naši hrát další zápas.
Jakoby už jsme Turky porazili, zápas se bude hrát až večer.
Těch jenom 15 minut fotbalu, který české mužstvo předvedlo po málem hanebném průběhu zápasu s Chorvatskem, mně brání být optimistou.
Naši vyrovnali zápas, se soupeřem daleko lepším, s notnou dávkou štěstí, to je hra.
Turci prý jsou ve skupině nejhorší, viděl jsem jejich zápas s Chorvatskem, hráli lépe než naše mužstvo.
Těším se, že večer po zápase budu moci prohlásit, že jsem byl zbytečným pesimistou.
Jak to je ve Švejkovi? Každý Turek může za to, že je Turek.
Hrr na ně, to je zase od husitů.
........
Teď jsem si vzpomněl, že ve Švejkovi je to o Maďarech, ne o Turcích...
23.6.
Lékaři doporučují dodržovat pitný režim. To zas bude vypadat...
24.6.
Rozhledna Špulka.
28.6.
Já bych takhle bydlet nemoh, bojím se bouřky.
O dědcích jako jsem já se má mluvit jako o seniorech. Tak říká učebnice politické korektnosti, jestli nějaká existuje.
Zvláště před volbami nám usměvaví kandidáti slibují ráj na zemi zřejmě v naději, že brzy umřeme nebo si už nic nebudeme pamatovat.
Měl bych zvláštní přání. Do každé ulice vysadit třešeň. Kvůli prvnímu máji.
Seňor s holí, seňorka taky, to je výlet na celý den, než se dovlečou někam na kraj města, aby mohli vykonat polibek pod rozkvetlou třešní.
Příště dám hlas jen tomu, kdo bude mít ve volebním programu výsadbu třešní na každém rohu.
Tak vyhrožuje dědek, který už pomalu obchází obchody s levnými holemi.
Minulé pondělí byla zima, ba i mrzlo. Sluníčko svítilo, ti kteří se procházeli po ránu na Karlově mostě, byli z velké části Japonci, dokonce i svatbu si zde uspořádali. Inu, země vycházejícího slunce.
6.5.
Každej pátek maj tu svátek.
Malá rozhledna pro penzisty. Stradonka.
12.5.
Minulý týden jsem si koupil nové pyžamo, abych při předem plánovaném pobytu v nemocnici nevypadal jako hadrník.
Pečlivě jsem dodržoval předepsanou dietu. Nemusím dodávat, že jsem se předem pořádně umyl.
Málem jsem se těšil, jak zapojím svůj malý notebook se sluchátky a užiju si pobyt v posteli.
Po hodně zevrubném vyšetření mi lékař sdělil, že hospitalizace není nutná, že jsem svým způsobem zdravý.
Ne, nenaštval jsem se. Dostal jsem možnost ještě chvíli při cestě do krematoria kličkovat.
14.5.
Dostal jsem od dcery kytku.
Kopretiny v květináčí, že prej mi budou kvést... hodně dlouho.
Potkal jsem paní se psem.
Podívala se a řekla "nádhera"
Nejsem vztahovačnej, ale dovysvětlení bych potřeboval.
Zatím věřím, že se jí líbila kytka.
Psa jsem jí radši nepochválil.
17.5.
25.5.
29.5.
Labuťátka se vyklubala v neděli, jsou tedy nedělňátka.
Jako já.
No, nazdar!
31.5.
Zápis do historie:
LP 31.5.2016 přišla taková bouřka, že mi spadl internet.
Byl jsem nucený čumět z okna na místa, kde v mém dětství tekl potok, který jsem přeskakoval, když mě maminka posílala do zahradnictví pro hlávkový salát k obědu.
Za 80 halířů.
Potok je dávno v rourách a jenom někdy ukazuje, kde býval.
3.6.
Musel jsem na poštu pro peníze.
Sympatická úřednice, kterou znám už léta, mně nabídla v rámci svých povinností další možnosti.
Jedna mě zaujala. Mohl bych si koupit omalovánky.
Soudila podle ksichtu?
Půjdu radši k Honzovi, jestli jeho patoky ctí svou úroveň.
Pilo se a kecalo.
Chraň Bůh, že by o politice.
Prezident a jiní tyhle málem opilce snad ani nezajímají.
O čem jsme se bavili?
Lidi, běžte do hospody, kam lidi chodí jen tak poklábosit bez přesvědčení, že svou pravdu musí prosadit.
Myslíte, že se v televizi dozvíte víc?
Když myslíte...
Zítra se holt musím dospat.
Škoda, že jsem si nekoupil ty omalovánky.
5.6.
Tohle nejsou labutě, to poznám, já jsem fikanej!
9.6.
Až se napijeme, budeme střílet!
16.6.
18.6.
21.6.
Dnes je letní slunovrat. Nastává radostné období přípravy na dlouhé zimní večery.
Rád se dívám na fotbal. Nemusím nikomu fandit, líbí se mi, když to kluci na hřišti umí.
Samozřejmě, nejsem blb a pokud hrají Češi, přeju jim.
Čtu si a divím se optimismu pisatelů, kteří se dohadují s kým budou naši hrát další zápas.
Jakoby už jsme Turky porazili, zápas se bude hrát až večer.
Těch jenom 15 minut fotbalu, který české mužstvo předvedlo po málem hanebném průběhu zápasu s Chorvatskem, mně brání být optimistou.
Naši vyrovnali zápas, se soupeřem daleko lepším, s notnou dávkou štěstí, to je hra.
Turci prý jsou ve skupině nejhorší, viděl jsem jejich zápas s Chorvatskem, hráli lépe než naše mužstvo.
Těším se, že večer po zápase budu moci prohlásit, že jsem byl zbytečným pesimistou.
Jak to je ve Švejkovi? Každý Turek může za to, že je Turek.
Hrr na ně, to je zase od husitů.
........
Teď jsem si vzpomněl, že ve Švejkovi je to o Maďarech, ne o Turcích...
23.6.
Lékaři doporučují dodržovat pitný režim. To zas bude vypadat...
24.6.
Rozhledna Špulka.
28.6.
Já bych takhle bydlet nemoh, bojím se bouřky.
Žádné komentáře:
Okomentovat