Mnohokrát jsem přes Hranice putoval vlakem, takže se vkrádá dodatek na Moravě. Není tomu tak. Tato důležitá železniční křižovatka, město na řece Bečvě se jmenuje Hranice.
V České republice existuje ještě jedno město s týmž jménem, až za Aší, ale není možné, aby v českém jízdním řádu byly dvě stanice stejného jména. Hlasatelé v železničních rozhlasech musejí zdůraznit, že jde o Hranice na Moravě. Aby někdo neblbnul v ašském výběžku.
Příjemné město. V roce 1969 jsem tudy projížděl na kole, dokonce i vytvořil pár fotek. Měl jsem tehdy nedávno koupenou Praktiku.
Jinak jsem věděl, že město je důležité pro armádu, coby sídlo vojenské akademie, kde studovala na vojáka z povolání pěkná řádka osobností naší armády. O tom se raději nezačnu jako vojín neřadového zařazení nijak rozepisovat, protože bych určitě napsal kraviny.
Nedávno jsem dostal E-mailem spoustu starých fotografií z Hranic od paní M., která mi je poslala, abych se v nich porochnil. Našel jsem i dost dalších pohlednic na internetových stránkách, viděl jsem, že pravděpodobně neodjedu domů bez výsledků, rozhoupal jsem se k cestě.
Mám-li v nějaké vesnici kolem Prahy dvě tři fotky, klidně tam zajedu. Sem musím vážit pár hodin cesty, opatřit si ubytování, musím mít co fotit.
Našel jsem si, kam zavolám objednat nocleh, když jsem se ještě pořádně podíval na webové stránky města. V době, kdy jsem měl běhat s foťákem po historickém centru, měl tu pobývat i Miloš Zeman. Dva tlustí Pražáci najednou by mohli způsobit v Hranicích stav ohrožení.
Moudřejší ustoupí, tak jsem sedl v Praze do rychlíku o týden později. Toulal jsem se tři dny po městě mně prakticky neznámém, našel jsem si i příjemnou hospodu, výsledkem je 66 srovnávacích fotek, kterými se zde pokouším pochlubit.
Ještě bych mohl pokračovat, třídenní chození po městě je pro důchodce s mým ročníkem narození až nad hlavu. Něco se mi i nepovedlo, odložil jsem nezdary. Je to trochu jinak než v Čechách, kde opravuju běžně. Některá místa na starých fotkách jsem nenašel, což se mi často stává, většinou doplním jindy.
Všechno, co bych ještě mohl použít, schovávám s nadějí, že třeba příště...
I tak jde o pěknou porci, kterou musím rozdělit na dva soubory. Možná, že by se všechno vešlo do jednoho článku, ale bylo by nebezpečí, že případný čtenář by při prohlížení mých výtvorů mohl usnout.
Neměl jsem žádnou publikaci, nic jsem odnikud neskenoval, vše, kromě pár mých vlastních fotek, je staženo z internetu z několika pramenů.
U každého srovnání uvedou značku, odkud historická fotka pochází. Chybí mi tedy jen seznam značek.
Zde jsou:
D - Fotky, které mi zaslala paní M.
E - moje vlastní fotky z roku 1969
Celý první soubor se bude týkat náměstí, které se dnes jmenuje Masarykovo. Začínám pohledem na část západní fronty domů. Vzal jsem si k ruce seznam kulturních památek. Zrovna ten zelený s věžičkou zde zapsaný není, oba sousední ano.
A
Severní strana náměstí se za 100 let změnila k nepoznání, musím věřit tomu, že hranice mezi domy jsou na původním místě.
A
Jižní strana. Vpravo je stará radnice. Budova slouží muzeu a je v ní i knihovna.
A
Pohled od severu k jihu. Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, v pozadí věž staré radnice.
A
Severovýchodní roh níměstí.
A
Pohled k jihu zase z jiného úhlu.
A
Pohled k jihozápadu. Stávala tu kdysi kašna, o níž jsem se nic nedočetl.
A
Nyní hledím k východu. Vlevo se tyčí sloup se sochou P. Marie Immaculaty. Domy jsou vesměs památkově chráněny.
A
Pohled kolem kostela do jihovýchodního rohu náměstí.
A
Pohled po západní frontě domů do severozápadního rohu náměstí.
A
Psal se rok 1969, na kole cestovalo na delší vzdálenosti jen pár popletených. Doba, které cyklistice nepřála. Běžný občan šetřil a šetřil, aby si mohl koupit vytouženou škodovku nebo trabanta. Na kolech se jezdilo po vesnicích a menších městech na nákupy, bývaly to mnohdy stroje, které pamatovaly první republiku. Opravny kol zmizely, všichni jsme si dělali všechno, o technické úrovni našich bicyklů se nedalo mluvit. Dát jakž takž dohromady favorita, který se dal koupit, když dostal obchodník všimné, hodit si na nosič spacák a jiné potřeby a vyrazit na putování po Československu, bylo znakem jistého druhu idiotství. Na druhou stranu nám idiotům bývalo dobře, pro správné komunisty jsme byli podezřelí, nelákali nás mezi sebe, co také s idiotem v KSČ, že?
Tři týdny jsem tenkrát jezdil po vlasti, která se jen těžko smiřovala s tím, že SSSR myslí slogan "Na věčné časy" smrtelně vážně. Sám, jistě, těžko sehnat honem idiota k sobě. Přes Šumavu, jižní Moravu, na Slovensko jsem jenom nakoukl, tři týdny jsem měl nárok na zákonnou dovolenou, musel jsem se vrátit budovat lepší zítřek. Severem jsem se vracel, 13.8. jsem jel z Rožnova pod Radhoštěm do Vítkova. Narazil jsem na Hranice. Udělal pár fotek, asi poobědval, odpočinul a na město málem zapomněl. Při skenování skoro zapomenutých kinofilmů v nedávné době jsem objevil několik záběrů.
Takhle tedy vypadal severovýchodní roh dnešního Masarykova náměstí.
Tři týdny jsem tenkrát jezdil po vlasti, která se jen těžko smiřovala s tím, že SSSR myslí slogan "Na věčné časy" smrtelně vážně. Sám, jistě, těžko sehnat honem idiota k sobě. Přes Šumavu, jižní Moravu, na Slovensko jsem jenom nakoukl, tři týdny jsem měl nárok na zákonnou dovolenou, musel jsem se vrátit budovat lepší zítřek. Severem jsem se vracel, 13.8. jsem jel z Rožnova pod Radhoštěm do Vítkova. Narazil jsem na Hranice. Udělal pár fotek, asi poobědval, odpočinul a na město málem zapomněl. Při skenování skoro zapomenutých kinofilmů v nedávné době jsem objevil několik záběrů.
Takhle tedy vypadal severovýchodní roh dnešního Masarykova náměstí.
E
V tomto prostoru byla kašna. Podle starých fotek jsem pochopil, že kašna byla postavena v době po druhé světové válce, dnes je zde dále, jen v jiné podobě. Dovedu si představit, jaké spory propukly mezi občany Hranic. Někomu se líbila dřívější, někomu dnešní, já, který jsem tehdy projel okolo, můžu těžko soudit. Nakonec mi ani do toho nic není.
Zato místo knih člověku prodají víno. V Čaputovském domě.
Zato místo knih člověku prodají víno. V Čaputovském domě.
E
Další dva záběry ukazují západní frontu domů z jiného úhlu, staré fotky trochu z jiné doby.
B
B
Na jednom záběru tři dominanty náměstí, kostel, mariánský sloup, mezi nim v pozadí věž staré radnice.
B
Porovnání jižní strany z konce šedesátých let s dneškem.
A
V roce 1967 si takhle někdo fotil tehdejší kašnu z různých stran. Zde je možná lépe vidět změna, která se tu stala.
A
A
Tři záběry na severní stranu náměstí. Jak je zřejmé, ještě v roce 1952 kašna nebyla.
A
A
A
Pohled z východu na západ kolem kostela, který stojí vlevo.
E
Znovu západní fronta náměstí od jihu. Někomu možná přijde úchylné točit se na náměstí kolem dokola a fotit furt to samé. Jenomže mi to stejné nepřipadá a staré fotky jsou z jiné doby a mají každý jinou atmosféru.
A
Jižní strana náměstí od západu, vpravo je stará radnice, vlevo kousek kostela, poslední dům v řadě, obarvený do žluta, je Pernštejnský dům.
A
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v pěkném záběru.
D
Fotku jsem obdržel bez popisku, mám pocit, že pochodující důstojník je generál Svoboda, pozdější československý prezident. Záběr je na jižní straně náměstí pod kostelem, dívám se k východu.
D
Z restaurace Kufr je banka, jinak jde o historický Pernštejnský dům.
D
Na západní straně stojí starobylý dům U zlatého lva. Už dávno v něm bývala lékárna, je tu pořád a jak to vypadá, dlouho ještě bude. Lékárenství se stalo velice výhodným byznysem, jak tak putuju od města k městu, je snazší najít lékárnu než hospodu. Zato název Supraphon bude pro mladé lidi neznámá.
D
Chvíli mi trvalo, než jsem lokalizoval bývalou restauraci Beseda. Na severu náměstí jsem si dal v baru pivo a zjistil, že sedím v Besedě. Lidi se mění, dokonce i jejich názory, proč by se neměly měnit domy.
D
Moc hezký záběr, vystihující, co se s námi stalo od monarchie dodnes. Žebřiňák odjel, jen P. Maria na sloupu je svém místě.
B
Srovnávačka s podobnou atmosférou, koně jsme vypřáhli a jiné dali pod kapoty.
B
S Masarykovým náměstím se tímto záběrem loučím. Dům stojí v jižní frontě hned vedle staré radnice.
D
Možná trochu únavné putování po náměstí sem a tam, ale jsem v polovině srovnávaček.
Vydám se na jiná města, možná prohlídka bude pestřejší. Pokračovat snad budu brzy, mám hotovo, je to sem nacpat, hlavně mít na cpaní čas.
Už jsou tady!
http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/06/hranice-2cast.html
Raději se toulám a dívám se. Někdy i fotím jen tak. Fotky jsou zde.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Vydám se na jiná města, možná prohlídka bude pestřejší. Pokračovat snad budu brzy, mám hotovo, je to sem nacpat, hlavně mít na cpaní čas.
Už jsou tady!
http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/06/hranice-2cast.html
Raději se toulám a dívám se. Někdy i fotím jen tak. Fotky jsou zde.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat