Stanu-li na náměstí Krále Vladislava, není mi moc jasné, proč Velvary jsou trochu zastrčené, původní stavitelé určitě měli vyšší ambice. Město leželo na dávné cestě z Prahy do Horní Lužice.
Zboží se tudy vozilo sem a tam jako dneska. Tenkrát ovšem neměli obludné kamióny ani dálnice vynikající i trochu horší kvality.
Zboží se tudy vozilo sem a tam jako dneska. Tenkrát ovšem neměli obludné kamióny ani dálnice vynikající i trochu horší kvality.
Královské město, o jeho historii je dobré si přečíst u kvalitních historiků. Myslet, že se něco dozví od tuláka, který párkrát cvakne foťákem a už vyhlíží hospodu, je naivní.
I já si musím všechno přečíst, byl bych trapný, kdybych to sem opisoval. V dávných poměrech potvrdil, že Velvary jsou městem, král Vladislav II. Jagellonský, protože o původní doklady velvarští přišli snad požárem nebo je někdo zabordelil.
Pokrok, do kterého počítáme i vznik železniční dopravy, Velvarům ublížil, koleje se městu vyhnuly a význam Velvar postupně přešel na Kralupy. Ovšem včetně chemického průmyslu a dalších radostí, takže Velvary se staly klidným městem. Bůh ví, jestli to není lepší. Ti, kteří růst považují za nejdůležitější záležitost v žití člověka, mě za tento názor nepochválí, na to jsem zvyklý.
Město není daleko od mého bydliště, jímž je krásná i proklínaná Praha, takže není mi neznámé. Občas jsem se sem zatoulal, jak život šel.
Žádnou publikaci nemám, ale našel jsem dost starých fotek na různých serverech, které u fotek uvádím jako vždycky.
Srovnávaček jsem vyplodil tolik, že z nich budou dva články. Ten první se bude týkat velikého náměstí, jež nese jméno krále Vladislava.
Přijel jsem z Kralup nad Vltavou lokálkou málem roztomilou, jak je krátká. Na náměstí se musí chodit pomalu, je vydlážděno po starobylém způsobu, tady šmajdavý dědek běžecké rekordy nevytvoří, když chce něco vidět, musí zastavit, aby si nerozbil... no, co asi?
Poprvé jsem vyzbrojený kapesním foťákem přišel den po Velikonocích a viděl maringotky světských, jak snad můžu nazývat lidi, kteří nám, hlavně dětem vozí kolotoče, houpačky, střelnice, však víte. Doufám, že jsem se nedopustil politické nekorektnosti, někdy se bojím o sobě říct, že jsem běloch.
Během mé první návštěvy lunapark zmizel, nic mi nepřekáží.
Začínám.
Co si budem povídat, tenhle pohled od východu na západ je nádherný. Kostel svaté Kateřiny, radnice, uprostřed náměstí mariánský sloup. Čtu si, že pochází z let 1716 - 1719, je skvělou prací bratrů Tollingerů, plný soch významných světců. Mně vzdáleně připomíná žirafu.
Já vím, nechť mě nikdo nebere vážně.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Co si budem povídat, tenhle pohled od východu na západ je nádherný. Kostel svaté Kateřiny, radnice, uprostřed náměstí mariánský sloup. Čtu si, že pochází z let 1716 - 1719, je skvělou prací bratrů Tollingerů, plný soch významných světců. Mně vzdáleně připomíná žirafu.
Já vím, nechť mě nikdo nebere vážně.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Pohled k severu. Žirafa rozděluje na dvě půlky významný dům zvaný Bártovský. Byl postavený v roce 1612 pro měšťana Jana Bártu Brandýského. Kdo se dá ulicí, která vede z náměstí v tomto záběru vpravo, může dojet až do Roudnice nad Labem, však tam také stávala Roudnická brána.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Za sloupem stojí dům, který brzy ukážu v detailu. Ulice, vedoucí dál k východu je Chržínská, cestou lze narazit na nádraží. Dům s věžičkou býval Okresní dům, přestavěný slouží bance. A vedle též přestavěný hotel Záložna. Podle cvrkotu kolem jsem zjistil, že chátrající budova už spíš hotelem není.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Mariánský sloup pěkně zblízka, opravdu parádní stavba. Dokonce jsem pochopil, že nejde o žirafu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Východní fronta náměstí jiný záběr.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Děkanský chrám svaté Kateřiny a radnice, kde býval i okresní soud.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Pohled přes Mariánský sloup do jihozápadního rohu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Svatá Kateřina a radnice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Blížím se ke kostelu, motám se na parkovišti mezi auty a tabletem. Jeden řidič měl pocit, že kontroluju parkoviště, naopak paní si myslela, že jsem kontrola přes plyn. To je funkcí najednou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Přestavba Okresního domu mi připadá, dejme tomu, zvláštní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Udělal jsem si radost, kostel focený z podloubí se málokdy zdaří vyfotit stejně jako před lety. No, málem jsem se trefil.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Mariánský či morový sloup.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Za sloupem vykukuje Panský dům, ve kterém je knihovna.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Kostel a radnice pokolikáté? Nechce se mi srovnání vyhazovat. Každý záběr dokumentuje trochu jinou historickou situaci.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Pohled do Chržínské ulice, nalevo Okresní dům, napravo dům, zvaný Reduta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Následuje několik srovnávaček z velvarského náměstí Krále Vladislava. U nich jsem nezjistil, v kterém roce byly historické fotografie pořízeny, o objektech jsem již psal, důležitá je i atmosféra včera a dnes
Staré fotky jsem okopíroval na adrese:
Severní strana náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 8.díl (Libri 2011)
Je fajn, že mariánský sloup bez úhony přežil dobu, kterou mnozí pamětníci nazývají socialismem, že nikoho nenapadlo tenhle sloup proti moru odstranit nebo dokonce dát na vrchol pěticípou hvězdu. Snad díky tomu, že Velvary ztratily status okresního města, byly trochu stranou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Část východní fronty náměstí, dobře je vidět, co udělala doba (nebo nějaký blbec?) z bývalého obchodního domu Václava Huleny. Hned bude následovat detail.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Tady je onen avizovaný detail. Nad touto srovnávačkou tuhne krev. Nechce se mi ani smát, ani plakat. Ovšem i to je historie, jsem jenom pocestný, neměl bych kritizovat. Některé věci se prostě dějí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Už mi docházejí staré fotky velvarského náměstí, tak tedy ještě jeden pohled do jihozápadního rohu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
A končím pohledem do protějšího rohu, tedy severozápadního s výrazným Panským domem, vpravo na kraji je pošta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Náměstí jsem prošel, nafotil jsem toho, možná, až příliš, s městem Velvary nekončím, asi stejný počet srovnávaček mám z ostatních částí, mám je hotové, teď je nějak vložit a popsat. Jde mi všechno stále pomaleji. Nakonec nikam nepospíchám...
Výsledky mého pinožení se mi zdají být zajímavé. Co se zdá, to je sen.
Než sem ostatní velvarské fotky vložím, nabízím mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit. ZDE
Žádné komentáře:
Okomentovat