Českosaské Švýcarsko je pojem, který si lidé vymysleli, aby přilákali poutníky, když už nemáte na cestu do Švýcar, přijeďte sem, to je skoro stejné. Ve Švýcarsku jsem byl, spíš jsem k němu čuchnul, ale viděl jsem jen Alpy, hodně Alp.
Zřejmě někomu znalému připadalo území na hranicích Saska a Čech jako malé Švýcarsko. Nechám pochybností o autorech zeměpisných názvů a řeknu rovnou, tady je moc krásně. Člověk sem přijede a začne přemýšlet, co tak skvělého provedl, že byl odměněn možností prohlížet úžasnou krajinu.
Do té krajiny někdo nasypal města, městečka, vesnice.
Kdo sem přijede, nemůže být zklamán a je mu úplně jedno, jak se území jmenuje.
Česká Kamenice, německy Böhmisch Kamnitz, stojí za zastavení, nejlépe na pár dnů, městečko je pěkné, dají se dělat krásné výlety nebo se jen tak válet a čumět kolem.
Zavítal jsem sem víckrát při různých příležitostech, jezdí sem vlak.
Měl jsem cestu v plánu, jen jsem ji posunoval jak komunisti pětiletky. Návštěvy se nakonec konaly tři. Stejně jako na jiných místech se procházím místy, kudy jsem dříve jenom probíhal. Nahodile vzpomínám na rok... to je jedno, bývaly tenkrát Liberecké výstavní trhy a skupinka bláznů, já s nimi, se vydala do Liberce z Litvínova. Prošli či proběhli jsme tudy potmě, moc jsme toho neviděli, byli jsme rádi, že nám prodali pivo.
Tenkrát šlo o cestu málem celým Severočeským krajem, který tvůrci nových krajů přeřízli. Česká Kamenice zůstává v kraji Ústeckém, sotva vyjedete směrem na východ, sousední Kamenický Šenov je v kraji Libereckém. Pokud je to někomu jedno jako mně, zvu ho na procházku podél říčky Kamenice. No a pokud ho prohlížení srovnávacích fotek nebaví, nechť se třeba zaposlouchá do vášnivých politických debat.
Že straším? Nedejte se!
Začínám u mostu přes Kamenici. Tam si nechal přestavět budovu ředitelství Rabštejnských přádelen továrník Emannuel Karsch. Teprve teď jsem pochopil, že jsem měl v ruce i starou podobu, možná by se mi povedlo srovnávačku vytvořit, ale pozdě Bycha honit. Pokud se tedy Bych skutečně píše s velkým písmenem. Dnešní název ulice je Dukelských hrdinů. Po vystěhování německy mluvícího obyvatelstva a následném zrušení továrníků po únorovém vítězství pracujícího lidu slouží dům jako Centrum mládeže a dětí. Budiř pochváleni správci, že nic nenechali spadnout a krásnou budovu udržují.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Tentýž objekt z větší dálky pěkně i s mostem. Historická pohlednice ukazuje klidnou pohodu, která je ovšem minulostí. Dalo mi dost práce a času, abych dokázal fotit ze středu silnice. Musím se pochválit, od někoho jiného se pochvaly nedočkám.
Starou fotku jsem okopíroval z adresy:
Koňský trh. Koně zde dnes nekoupíte ani neprodáte, tak plac dostal jméno náměstí 28.října.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Náměstí 28.října od východu na západ. Benzinová pumpa vlevo působí v porovnáním s dnešními benzinkami jako legrace.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Á, tady je pumpa zblízka. Z Dresdner bank se stala pošta, linkový autobus říšské pošty už není v ulicích města vidět.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Zajímavý pohled z východu náměstí 28.října, kde ještě benzinové pumpy neexistovaly, jiné ano, aby se koně na Koňském trhu mohli osvěžit. Věž patří kostelu svatého Jakuba Většího.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Dva záběry na Koňský trh od západu k východu, auta tudy sice pomalu projíždějí, ale jinak jde o příjemný prostor.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Poslední pohled na bývalý Koňský trh.
Odcházím z náměstí 28.října. Na hlavní českokamenické Náměstí Míru se dostaneme krátkou Janáčkovou ulicí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
A jsem na Náměstí Míru, odkud jsem sehnal nejvíc starých fotek a proto se budu otáčet ja holub na báni. Při první návštěvě asi po dvou hodinách mi jeden místní občan říkal: "Vám se to naše městečko tolik líbí, že chodíte sem a tam?"
Většina domů na náměstí je památkově chráněná už od roku 1966, což spolu se skutečností, že zde nebyl postavený žádný bolševický monument, zachovalo pěknou tvář města. Tady je vidět věž kostela svatého Jakuba Většího. Vlevo je Zámecký vrch.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Západní strana náměstí. Dům s věžičkou je bývalá spořitelna z roku. Vlevo od něj stával hostinec "Zur Sonne", který se stal obětí náletu sovětského letectva 8.května 1945. Pro pořádek, aby mě nikdo neobvinil z hanobení Rudé armády, končila válka a bylo třeba obsadit německé území, což Česká Kamenice byla, bombardování přinášelo svobodu i nám.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Část náměstí Míru, kde býval Hrnčířský trh.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Západní strana náměstí Míru, vlevo hostinec Zur Sonne, vedle předchůdce spořitelny.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Pohled k jihozápadu k Hrnčířskému trhu. Uprostřed kašna z roku 1574 od kamenického mistra Matyáše Zimmermanna ze Žitavy. Myslím, že by bylo radno probádat případné příbuzenství s naším českým Járou Cimrmanem.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Východní fronta náměstí. V roce 1895 tu hořelo a tak byl hotel Ross (dnešní Slávie) postavený moderně, stejně jako sousední hotel Löwe.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Hrnčířský trh, pohled k západu, vpravo je boční pohled na hostinec Zur Sonne, místo něho vidíme parčík.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Hostinec Zur Sonne byl zajímavou budovou, ke všemu hospoda, parčík je sice parčík, ale jakoby tam něco chybělo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Jižní strana Hrnčířského trhu. Proč se mi skeny některých fotek zjevily takhle kostičkovaně, opravdu nevím. Budu jim říkat Pepito.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Hotel Ross - Slávie, vedle něj průhled do Janáčkovy ulice, kde je vidět dům čp.1, sídlo firmy Kába a spol. Dům vpravo je dnes zastíněn zahrádkou restaurace U kašny.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Další Pepito. Spořitelna a Zur Sonne, tentokrát vyparáděné kavárenským oknem. Pohled z podloubí si nikdy neodpustím.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
V severovýchodním rohu náměstí už se začínají hromadit první předchůdci dnešních plechových miláčků. Nebyly tenkrát hezčí? Ale já automobilům nerozumím. Vyčuhující kopec je skála se jménem Jehla.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Jihovýchodní kout Hrčířského trhu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled uhlopříčně náměstím směrem k Jehle.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Pohled na jih Hrnčířského trhu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Severozápadní kout náměstí. Dům se dvěma štíty se někdy nazývá gotické dvojče. kde býval hostinec Adler, byl zbourán v roce 1968 a vystavěný podle původních plánů.
Cyklisté v dresech. Já už jsem pomalu skončil, protože nohy zlobí, kdyby přestaly, snad bych si musel koupit oblečení. To je nějaké směrnice EU?
Cyklisté v dresech. Já už jsem pomalu skončil, protože nohy zlobí, kdyby přestaly, snad bych si musel koupit oblečení. To je nějaké směrnice EU?
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Hotel Slávie.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Západní fronta náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled od západu k východu se Zámeckým vrchem jako ozdobou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Západní fronta náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.luzicke-hory.cz/index.html
Hrnčířský trh od západu k východu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Poláka Česká Kamenice na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství POLART.
Před odchodem z náměstí ještě nakonec pohled na západní frontu.
Starou fotku jsem okopíroval z adresy:
Možná těch pohledů z náměstí Míru je moc, ale když vážím cesty z Prahy do Českosaského Švýcarska, fotím si toho víc, abych se sichroval a pak se mi zase nechce nic vyhazovat, internet se zdá být nekonečný, připomíná vesmír...
Přibližně stejně tolik srovnávaček z České Kamenice mi ještě zbývá, bude tedy ještě druhá část, ale nějak mi nevychází čas, bojím se, abych nezblbnul, což se možná už stalo, protože ten postižený obvykle o tom neví.
Druhé pokračování bude víc pestřejší.
Tady už je:
Česká Kamenice 2.část
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.
Přibližně stejně tolik srovnávaček z České Kamenice mi ještě zbývá, bude tedy ještě druhá část, ale nějak mi nevychází čas, bojím se, abych nezblbnul, což se možná už stalo, protože ten postižený obvykle o tom neví.
Druhé pokračování bude víc pestřejší.
Tady už je:
Česká Kamenice 2.část
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat