Malebné město, jak ho snad umí jenom v jižních Čechách. Mě osobně provokují spíš lokality, kde se stýkaly národnosti, jsem rád překvapován. V jihočeských městech je všechno, jak má být, ta jsou prostě krásná jako mladé holky.
Těšil jsem do Písku, vlakové spojení není ideální, autobusy jezdí, podle všeho plné. Železniční trať ze Zdic nepatří mezi nejrychlejší, cestující však ocení, že není otravován protihlukovými zdmi a pokud ho jízda neukolébá k spánku, vidí krásnou českou krajinu.
Trať je tak líbezná, že se o ní bojím, nádražíčka ztrácejí osazenstvo, červené čepice mizí v důchodu. Dívám se z okna, z hlavy mi zmizely myšlenky na události, které současná doba považuje za důležité.
Milovníci poezie sem můžou jet za Fráňou Šrámkem, básníkem, anarchistou, člověkem nenávidějícím války. Je spojován s Pískem, přestože se tady nenarodil, podle všeho zde žil a studoval na gymnáziu pouhé 4 roky.
Kdo má rád starobylé mosty se sochami a nechce se mu prodírat davy na pražském Karlově mostě, které způsobují, že poutníkovi je fuk, kde je, nechť jede do Písku. Otava je sice o kousek užší než Vltava, ale kdo by koukal na pár metrů.
Zdaleka tady nejsem poprvé, zaměstnání i turistika mě sem zavála.
Ještě v roce 1960 jsem projížděl na kole pod Zvíkovem a použil silničního přívozu. Už se končilo, Orlická přehrada tohle všechno zalila. Přes Otavu i Vltavu byly postaveny dva mosty, na jaře 1962 mě sem vyslali, tedy nejen mě, ale jako příslušníka party zeměměřičů.
Na most přes Otavu postupně najížděly tanky a my s přesnými niveláky sledovali, co to s mostem udělá. Snad nic, nebo to před námi utajili, zatím stojí.
Týden jsme tam museli být, spali jsme v Písku, marně přemýšlím, kde, ale bylo to v hotelu. Spal jsem na pokoji s pány, o kterých jsem si myslel, že jsou dědkové, byli asi mladší, než já dnes.
Večer jsme se potkali ve městě, oni byli vyděšení, že třímám cigaretu, pak kontrolovali, jestli nekouřím na pokoji.
Taky dálkový pochod - padesátku zde pořádali, kamarád nás sem zatáhl, že se zúčastňuje jen pár lidí, ale pořadatelé udělali jakousi propagaci názvu Švejkova padesátka a dostavily se šílené davy. V Putimi před hospodou stála asi stometrová fronta, to člověka přejde žízeň.
Dnes jsem tady sám, nikdo mi cestu nenařizoval, nikdo o mně nevěděl, což je v dnešním blázinci víc než příjemné.
Písek je město velké, fotek na internetu dost, ke všemu jsem v antikvariátu koupil pěknou publikaci historických fotek z města Písku. Jel jsem třikrát, chodil různě, výsledné srovnávací fotky si seřadil do jakési cesty městem. Mám jich 57, což je na jeden článek moc. Po prvním dílu bude následovat druhý.
Imaginárně vystupuju z vlaku na místě, označeném Písek zastávka. Na kopci proti bývalým kasárnám, které už nikdo nenajde, zato hlučná silnice, řekl bych dálnice, ale co já vím, jak se zrovna tady cesta pro plechové miláčky jmenuje. V Burketově ulici stojí od roku 1899 internát lesnické školy.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Do samotného města se musí z kopce. Čelakovského ulice vede kolem Zemědělské školy. Škola vypadá jinak, ale přece je to ona.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Takové město jako je Písek nemohlo mít jenom jedny kasárny, plac po těch velikých se zdá být upravován, ve Vladislavově ulici bývaly kasárna c.k. zeměbraneckého pěšího pluku. Budova zůstala, jiný kabát si navlékla.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Pražská ulice směrem k jihu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Pražská ulice nesla toto jméno od kamenného mostu až... no, do Prahy ne, ale tím směrem. První část od mostu se dnes jmenuje Národní svobody, teprve v místech, kde se ulice prudce otáčí doprava jsme na ulici Pražské. A to je právě v těchto místech, kde stávala hospoda U Štychu. Všechno se mění.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
A tohle je ta krátká přejmenovaná část.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Veřejná odborná škola pro ženská povolání na třídě Národní svobody.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Jsem u Kamenného mostu, nejstaršího kamenného mostu v Čechách, vybudovaného za Přemysla Otakara II., tedy v době, kdy ještě nikdo nevěděl, že přijde jakýsi Karel, dokonce čtvrtý, lucemburský.
Stojím na pravém břehu řeky Otavy a budova naproti je hrad, aspoň to píšou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/index.html
Jsem na mostě a hledím na hrad přes sochu Svatého Antonína Paduánského. Za hradem, ve kterém je Prácheňské muzeum, je vzadu vidět Křižíkova elektrárna, nejstarší veřejná vodní elektrárna v Čechách.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Téměř totéž, jen socha zde není.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5.díl (Libri 2002)
Ještě jednou sv. Antonín Paduánský.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/index.html
Stojím na mostě a dívám se k východu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Ještě efektní záběry ze západního břehu, most s pozadím, hradem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Nejfotografovanější písecký objekt, fotek se mi sešlo hodně, ale většinu jsem jich musel vyřadit. Díky povodním si písečtí usmyslili, že břehy trochu zajistí. Když se břeh zvedl o metr, už srovnávačku neuděláte ani za flašku.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Přešel jsem na břeh pravý, v tomto místě východní. Naproti je vidět úplně jinou zástavbu. Jistě se na tom podepsala i ničivá povodeň v roce 2002.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/index.html
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Z Fügnerova náměstí na pravém břehu Otavy se od mostu prudce zvedá terén Karlovou ulicí. Tady stojí bývalá Městská spořitelna.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Heydukova ulice v pohledu od Havlíčkova náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Velké náměstí. Hodně se tady od počátku 20.století změnilo, jestli všechno k dobrému, o tom ať si rozhodnou obyvatelé města, oni zde bydlí. Místo lidí auta? Ale to je všude, to je náš styl života.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Pohled do jihovýchodního rohu Velkého náměstí, odkud vede vzhůru Jungmannova ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Východní strana Velkého náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5.díl (Libri 2002)
Velké náměstí od jihu k severu, věž patří radnici.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Velké náměstí s radnicí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Severní strana Velkého náměstí, vlevo radnice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Spojka mezi Velkým a malým, dnes Alšovým náměstím je Jungmannova ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Písek na starých pohlednicích, vydané nakladatelstvím IRES v roce1999.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
To je konec Jungmannovy ulice, další srovnávačky budou už z Alšova náměstí, tedy v druhém díle, který nastane, doufám, v nejbližších dnech. Jsou hotové, ale nemám lidi na to, aby je sem nacpali a já sám jsem už životem unavený, chce se mi úplně něco jiného.
POZOR 2.díl je tady!
Fotky, co jsem nafotil cestou, jsou zde:
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2017/07/1472017-pisek.html
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2017/07/1872017-pisek.html
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2017/07/2872017-pisek.html
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
3 komentáře:
Dal jste si s tím jistě hodně práce,moc mě Vaše prezentace mého milovaného města potěšila a mnohokrát za ni děkuji.Ať se Vám nadále daří! M.Tužinská
Paráda, je to krása, číst o svém milovaném rodném městě. Jen doplním, že zástavba v Čechovce nepodlehla povodni, ale daleko, daleko dřív buldozerům z nařízení vedení města, a zatímco na této straně vyrostl v roce tuším 1998 Titanic (to je to barevné na Vaší fotce), na straně druhé sídliště Portyč, mezi Písečáky nazývané Dukla.
Dobrý den, děkuju za opravu a doplnění. V.V.
Okomentovat