Už léta nechodím na filmy, které jsou oceněny soškou Oscara. Většinou jde o kousky skvěle natočené, po stránce profesionální se jim nedá nic vytknout. Krásná podívaná.
Když vylezu na kopec, skálu s vyhlídkou, taky se pokochám. Krásná podívaná. Krajina ovšem nic nepředstírá. Prostě je. Vím, že na nejkrásnější zážitky nemusím narazit tam, kam lezou všichni, protože se to má.
Díváme se na filmy, protože kdesi nějaká porota označila film za vynikající. Netroufáme si říci, že nás ten film vlastně nebavil.
Posloucháme nějakého káju, který zpívat sice umí (ještě aby ne), ale to je všechno. Nekonečná nuda. Ale von je přece slavík.
Mistrovství světa ve fotbale. Největší událost. Většina zápasů nestála za čas, promarněný u obrazovky. Pravda, dívat se nemusím, je to moje volba. Naštěstí neplatím vstupné, můžu si otevřít lahváče, jít se vyčůrat, myslet na něci jiného, povídat si o něčem jiném. Slyšel jsem o lidech, kteří při fotbalovém mači souložili, aby i manželka z večera něco měla.
Finále mistrovství světa v kopané. To zní! Celý svět se dívá a já si mám otevřít flašku a poslouchat třeba Billie Holiday? Bez obrázků? Skoro jako barbar bych si připadal.
Dobře mi tak, nudný večer pro běžného diváka. Možná odborník si pochutnal, nevím. Dívat se na lidi, kteří svou profesi nepochybně ovládají. Nesnaží se dát víc gólů než soupeř, snaží se jich míň dostat. Začal jsem se modlit, aby se kdokoliv trefil.
Ovšem tihle hráči, kteří jsou profesionálně určitě na výši, jsou tak překvapení skutečností, že by mohli dát gól, zahazují šance, za jejichž neproměnění by dostal desetiletý žáček od svého trenéra facku.
Statistiky se doplní o další vítěze, mistři světa se musí oslavit. Mistři světa, kteří v sedmi zápasech na šampionátu, dali 8 branek.
Svět má co rozebírat. Malé kluky, kteří by měli hrát fotbal pro radost, zajímá, kolik miliónů dolarů bere ten a ten.
Mrzí mě, že sport se zařadil do světa šoubyznysu. Můžeme si za to sami? Určitě ano.
Facebook - Václav Víšek
Když vylezu na kopec, skálu s vyhlídkou, taky se pokochám. Krásná podívaná. Krajina ovšem nic nepředstírá. Prostě je. Vím, že na nejkrásnější zážitky nemusím narazit tam, kam lezou všichni, protože se to má.
Díváme se na filmy, protože kdesi nějaká porota označila film za vynikající. Netroufáme si říci, že nás ten film vlastně nebavil.
Posloucháme nějakého káju, který zpívat sice umí (ještě aby ne), ale to je všechno. Nekonečná nuda. Ale von je přece slavík.
Mistrovství světa ve fotbale. Největší událost. Většina zápasů nestála za čas, promarněný u obrazovky. Pravda, dívat se nemusím, je to moje volba. Naštěstí neplatím vstupné, můžu si otevřít lahváče, jít se vyčůrat, myslet na něci jiného, povídat si o něčem jiném. Slyšel jsem o lidech, kteří při fotbalovém mači souložili, aby i manželka z večera něco měla.
Finále mistrovství světa v kopané. To zní! Celý svět se dívá a já si mám otevřít flašku a poslouchat třeba Billie Holiday? Bez obrázků? Skoro jako barbar bych si připadal.
Dobře mi tak, nudný večer pro běžného diváka. Možná odborník si pochutnal, nevím. Dívat se na lidi, kteří svou profesi nepochybně ovládají. Nesnaží se dát víc gólů než soupeř, snaží se jich míň dostat. Začal jsem se modlit, aby se kdokoliv trefil.
Ovšem tihle hráči, kteří jsou profesionálně určitě na výši, jsou tak překvapení skutečností, že by mohli dát gól, zahazují šance, za jejichž neproměnění by dostal desetiletý žáček od svého trenéra facku.
Statistiky se doplní o další vítěze, mistři světa se musí oslavit. Mistři světa, kteří v sedmi zápasech na šampionátu, dali 8 branek.
Svět má co rozebírat. Malé kluky, kteří by měli hrát fotbal pro radost, zajímá, kolik miliónů dolarů bere ten a ten.
Mrzí mě, že sport se zařadil do světa šoubyznysu. Můžeme si za to sami? Určitě ano.
Facebook - Václav Víšek
Žádné komentáře:
Okomentovat