Vyjel jsem si do Rakovníka s knihou pana Bednaříka v batohu. Těšil jsem se na krásné rakovnické náměstí. Musel bych fotit proti ostrému sluníčku, fotky v knize jsou tak situovány. Až tedy jindy, až se sem dostanu někdy odpoledne. Ale to, co jsem vyfotil, je taky snad zajímavé.
 |
| Most přes Rakovnický potok |
 |
| Rakovník divadlo |
 |
| Rakovník čp.55 |
 |
| Rakovník - Tady začínal František Otta |
Dostal jsem mail od paní M.P. z Rakovníka, kde mě upozorňuje na chybný text v publikaci pana Bednaříka:
Dovolte mi jednu malou připomínku, třeba jen proto, abyste měl na stránkách všechno "v cajku". Tomášova knížka Zmizelé Rakovnicko je určitě velkým přínosem, ale - jako snad v každé knížce - se i tam občas vyskytuje nepřesnost. A tak tedy - fotka s názvem firmy Otta. Tento dům vůbec není domem, kde pan Otta začínal. Jeho začátky vaření mýdla po nocích a rozvážení ve dne jistojistě patří do domu o pár čísel popisných vlevo na západ od tohoto, a to v čp. 117, neboť tam našel místo v pronajaté dílně mydláře Josefa Hellera a roku 1875 tu začala historie mýdla, které "mastí v celé vlasti". Snad se nezlobíte a moji připomínku uvítáte, to víte, nedá mi to, historií Rakovníka se zabývám docela dost a jsem radši, když se chyby uvádějí na pravou míru.
Dovolte mi jednu malou připomínku, třeba jen proto, abyste měl na stránkách všechno "v cajku". Tomášova knížka Zmizelé Rakovnicko je určitě velkým přínosem, ale - jako snad v každé knížce - se i tam občas vyskytuje nepřesnost. A tak tedy - fotka s názvem firmy Otta. Tento dům vůbec není domem, kde pan Otta začínal. Jeho začátky vaření mýdla po nocích a rozvážení ve dne jistojistě patří do domu o pár čísel popisných vlevo na západ od tohoto, a to v čp. 117, neboť tam našel místo v pronajaté dílně mydláře Josefa Hellera a roku 1875 tu začala historie mýdla, které "mastí v celé vlasti". Snad se nezlobíte a moji připomínku uvítáte, to víte, nedá mi to, historií Rakovníka se zabývám docela dost a jsem radši, když se chyby uvádějí na pravou míru.
Cestou do Berouna jsem projížděl nádherným údolím Rakovnického potoka, v Křivoklátě jsem porovnal stav hotelu Sýkora kdysi a nyní.
 |
| Křivoklát - hotel Sýkora |
Jezdíval jsem rád do Křivoklátu, v jediné hospodě (snad se to za komunistů ani Sýkora nejmenovalo) býval klid a mír. Po roce 1989 byl objekt vrácený původním majitelům a ti bleskově otevřeli hospodu s vynikající obsluhou, tak nějak jsem si představoval, že už jiné hospody nebudou. Dnes bylo nabito, ceny na jídelníčku se mi zdály kapku vyšší než jsem zvyklý, turistický průmysl žádá své. Ale třeba je to dobrá hospoda, jsem rád, že z objektu není kasíno.
Staré fotky jsem okopíroval z knihy nakladatelství Paseka Zmizelé Čechy - Rakovnicko od Tomáše Bednaříka z roku 2008.
Facebook - Václav Víšek
Srovnávací fotky z České republiky
Žádné komentáře:
Okomentovat