Za devaterými horami, za devaterými řekami bylo království, v kterém vládl král Václav.
Václavy se v onom království hemžilo.
Narodilo se děťátko. Markéta.
K zulíbání.
Holčička, kterýmu volovi by se taková holčička nelíbila?
Veselá, skákavá.
Sportovní a soutěživý duch z ní trčel.
Holka k nakousnutí, chytrá, s maturitou neměla problém, poslušná.
Tonda, lyžař, si jí vyhlédl, tušil, co v ní je.
Markéta byla snaživá dorostenka.
Poslušná. Vždycky.
Tonda věci rozuměl.
Markéta byla skvělá. Stala se z ní úžasná lyžařka.
Závodnice.
Král byl rád, že Markéta existuje. Nedělala ostudu. Ve světě se o království mluvilo. Sem tam i medaile cinkla, v lyžařském světě se Markéta neztratila.
Vrcholový sport je vo prachách, jak se v podhradí říká. Příjemná holčina, jakou se Markéta stala, může být skvělý marketingový objekt.
Pohádka by měla mít lumpa, kterého chceme pranýřovat. Vondrák. Všem hodným Vondrákům se za zneužití příjmení omlouvám.
Oplodnit Markétu může být příjemná činnost, vždyť víme. V takové situaci je jedno, jestli je partner bohatý nebo ne.
Vondrák byl bohatý, miloval peníze, někdy i Markétu.
Odborník by přisvědčil, že se v ženě, která dá život, něco změní. Ve sportovním světě je hodně případů, kdy novopečená maminka je lepší než bývala.
Trenér Tonda už u toho nebyl, odvedl svou práci, co bychom od něj ještě chtěli.
Markéta, ač tvrdila, že neví, byla najednou skvělá. Jakoby vyměněná. Lid šílel. Miloval i její Terezku, kdo by nemiloval krásné dítě?
V posledním závodě kariéry vyhrála i olympiádu. Celé království šílelo, Markéta se stala miláčkem. Odměna za tvrdou práci.
Město pod horami dávno toužilo ukázat se světu. Svět pokýval moudře hlavou. Ano, to jsou ti praví, kteří uspořádají mistrovství všech království.
Hodně práce, hodně peněz, pro stavební firmy úžasná příležitost. Vondrákova chapadla věděla, jak se dostat k místům nejvyšším. Předseda vlády Jelimánek zasáhl. Stávající organizační výbor je k ničemu. I prachy dáme, když bude v čele Markéta. Hrdinka. Národ jí miluje.
Markéta nikdy nic neřídila, jen svůj automobil. Lehko ji přesvědčit, že doporučená firma je na určitou práci ta pravá.
Mistrovství všech království proběhlo. I král Václav se ukázal. Markéta, místo toho, aby prošla ve slušivých šatečkách, koukejte se, jsem Markéta, řešila věci, které nikdy před tím neřešila. S Vondrákem v pozadí.
Tahle akce nemůže být neúspěšná, vždyť i Jelimánek říkal...
Finanční propadák bylo ono mistrovství.
"Někde se snad prachy vyštrachaj..."
Drobnosti, které jsou pod prahem vnímání krále Václava.
Kdo za to může?
No přece Markéta. Postavili jsme jí pomník na náměstí, kam patří naši hrdinové. Markétu je třeba odstranit. Dav má svá práva. V různých dobách se davu říká národ, nebo pracující lid, ač má k tomu i k tomu označení dost daleko.
Shodíme Markétu z podstavce! Kopněme do ní, šlápněme na ní, plivněme si.
Pohádka je pro děti, má mít šťastný konec. Markétina Terezka asi nezahyne v chudobě. Její tatínek je schopný. Tu prodá sportovce, tu fabriku, tu akcie, prostě on ví. Ví, jak se dostat k místům nejvyšším, třebaže Jelimánek vlastní už dobrou trafiku a na jeho židli sedí jiný. Markéta, na kterou se plive, ho nezajímá. Ta už medaili nezíská. A král Václav je prostě král.
Divnej dobrej konec?
Aspoň tedy moudrost na konec. Až bude lid někomu stavět pomník, představte si bourání téhož.
A taky "Ševče, drž se svého kopyta."
Dětem raději vyprávějte něco od Boženy Němcové.
BLOG TÝDEN
Václavy se v onom království hemžilo.
Narodilo se děťátko. Markéta.
K zulíbání.
Holčička, kterýmu volovi by se taková holčička nelíbila?
Veselá, skákavá.
Sportovní a soutěživý duch z ní trčel.
Holka k nakousnutí, chytrá, s maturitou neměla problém, poslušná.
Tonda, lyžař, si jí vyhlédl, tušil, co v ní je.
Markéta byla snaživá dorostenka.
Poslušná. Vždycky.
Tonda věci rozuměl.
Markéta byla skvělá. Stala se z ní úžasná lyžařka.
Závodnice.
Král byl rád, že Markéta existuje. Nedělala ostudu. Ve světě se o království mluvilo. Sem tam i medaile cinkla, v lyžařském světě se Markéta neztratila.
Vrcholový sport je vo prachách, jak se v podhradí říká. Příjemná holčina, jakou se Markéta stala, může být skvělý marketingový objekt.
Pohádka by měla mít lumpa, kterého chceme pranýřovat. Vondrák. Všem hodným Vondrákům se za zneužití příjmení omlouvám.
Oplodnit Markétu může být příjemná činnost, vždyť víme. V takové situaci je jedno, jestli je partner bohatý nebo ne.
Vondrák byl bohatý, miloval peníze, někdy i Markétu.
Odborník by přisvědčil, že se v ženě, která dá život, něco změní. Ve sportovním světě je hodně případů, kdy novopečená maminka je lepší než bývala.
Trenér Tonda už u toho nebyl, odvedl svou práci, co bychom od něj ještě chtěli.
Markéta, ač tvrdila, že neví, byla najednou skvělá. Jakoby vyměněná. Lid šílel. Miloval i její Terezku, kdo by nemiloval krásné dítě?
V posledním závodě kariéry vyhrála i olympiádu. Celé království šílelo, Markéta se stala miláčkem. Odměna za tvrdou práci.
Město pod horami dávno toužilo ukázat se světu. Svět pokýval moudře hlavou. Ano, to jsou ti praví, kteří uspořádají mistrovství všech království.
Hodně práce, hodně peněz, pro stavební firmy úžasná příležitost. Vondrákova chapadla věděla, jak se dostat k místům nejvyšším. Předseda vlády Jelimánek zasáhl. Stávající organizační výbor je k ničemu. I prachy dáme, když bude v čele Markéta. Hrdinka. Národ jí miluje.
Markéta nikdy nic neřídila, jen svůj automobil. Lehko ji přesvědčit, že doporučená firma je na určitou práci ta pravá.
Mistrovství všech království proběhlo. I král Václav se ukázal. Markéta, místo toho, aby prošla ve slušivých šatečkách, koukejte se, jsem Markéta, řešila věci, které nikdy před tím neřešila. S Vondrákem v pozadí.
Tahle akce nemůže být neúspěšná, vždyť i Jelimánek říkal...
Finanční propadák bylo ono mistrovství.
"Někde se snad prachy vyštrachaj..."
Drobnosti, které jsou pod prahem vnímání krále Václava.
Kdo za to může?
No přece Markéta. Postavili jsme jí pomník na náměstí, kam patří naši hrdinové. Markétu je třeba odstranit. Dav má svá práva. V různých dobách se davu říká národ, nebo pracující lid, ač má k tomu i k tomu označení dost daleko.
Shodíme Markétu z podstavce! Kopněme do ní, šlápněme na ní, plivněme si.
Pohádka je pro děti, má mít šťastný konec. Markétina Terezka asi nezahyne v chudobě. Její tatínek je schopný. Tu prodá sportovce, tu fabriku, tu akcie, prostě on ví. Ví, jak se dostat k místům nejvyšším, třebaže Jelimánek vlastní už dobrou trafiku a na jeho židli sedí jiný. Markéta, na kterou se plive, ho nezajímá. Ta už medaili nezíská. A král Václav je prostě král.
Divnej dobrej konec?
Aspoň tedy moudrost na konec. Až bude lid někomu stavět pomník, představte si bourání téhož.
A taky "Ševče, drž se svého kopyta."
Dětem raději vyprávějte něco od Boženy Němcové.
BLOG TÝDEN
Žádné komentáře:
Okomentovat