pátek 11. listopadu 2011

Příbram

Teorie (moje): Když řádí inverze, je u řeky mlha, na horách svítí sluníčko. Praha je u Vltavy, tudíž je mlha. Příbram je vysoko, Krkonoše to sice nejsou, ale... 500 metrů nad mořem, bude krásný slunečný den.

Skutečnost: Vystupuju z vlaku, mlhavej bubák, skoro prší, to se to bude fotit! Na Svatou Horu si nechám zajít chuť, ve městě něco zvládnu. Náměstí mají krásné, ale Příbram je městem, kde se hodně budovalo. Celé ulice se zbořily, náhradou jsou panelová sídliště. Nechci dělat chytrýho, havíři museli někde bydlet, a že jich bylo třeba hodně. Zvlášť poté, co hlavní pracovní silou, těžící uran, přestali být političtí vězňové z padesátých let. Paneláky jsou daní za hornickou činnost.

Líbí se mi to, nelíbí? Určitě ne. Vezu si sebou staré fotky Plzeňské ulice, aniž tuším, která to je. Už cestou z nádraží jsem pochopil. Na nové Plzeňské jsem už párkrát byl, ale že by mi učarovala?

Na náměstí bude líp, tam se tolik nezměnilo. Město Příbram se rozhodlo prostor náměstí spravit, revitalizovat. Náklaďáky, stavební stroje, hromady zeminy, písku. Určitě si udělají náměstí krásné, ale že mi něco neřekli.

Až bude náměstí v cajku, přijedu znova, vyberu si počasí, Svatá Hora nad Příbramí, to chce sluníčko. Stejně jako Březové Hory. Nejel jsem domů s prázdnou, ale představy byly jiné.





Náměstí T.G. Masaryka
Nedalo mi to. Nakonec je to taky dokument. Až bude náměstí opravené, rád doplním.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Náměstí T.G. Masaryka
Povrch se upravuje, baráků se úpravy zřejmě nedotknou.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Pražská
Ve městě je spousta lokalit, kde nezůstal kámen na kameni. Tahle ulice si zachovala svůj charakter. Zázrakem? Možná i velkým budovatelům bylo líto úplně odepsat starou obchodní tepnu směřující kolem Svaté Hory na Prahu. Prohlížel jsem historickou mapu z 19.století, skutečně tudy se na Prahu jezdilo. Obchody jsou jiné, lidi jsou oblečení jinak, ale potulují se po ulici, jakoby století nic neznamenalo.
Opisuju: V prvním domě vlevo se nacházelo známé papírnictví a knihkupectví Karla Simona a za ním je roh Pivovarské ulice.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Pražská
Zůstávám v ulici Pražské. Další knihkupectví a papírnictví, dokonce proslulé, Petersonovo. Patro bylo přistavěno už v roce 1906.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Pražská
Tentokrát pohled shora, západním směrem.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Pražská
Pohled z Václavského náměstí, kterým ulice končí. Trochu skromnější jmenovec pražského Václaváku. Za stromem je skrytá reprezentativní budova, kde býval hostinec Beseda a kino.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Pražská
Další pohled z Václavského náměstí. Stará fotka je z doby nacistické okupace, atmosféra dosti ponurá. Více než moje dnešní fotka, focená v době, kdy začalo mrholit.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Lázeňská
Kdysi se jmenovala ulice Besední, podle restaurace Beseda na rohu této ulice s Václavským náměstím. Věže na Svaté Hoře jsou v mlze trochu vidět, jinak bych srovnání dával asi těžko dohromady. Ještě na mě řval dělník, pracující vlevo na lešení, abych šel do... no, abych je nefotil. Možná tu pracoval načerno a měl pocit, že jsem fízl, což se mi někdy stává, když se motám s foťákem na nepochopitelných místech.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Václavské náměstí
Vlevo ulice Mariánské údolí, vpravo Dlouhá. Secesní dům byl vybudován v roce 1906 a žila zde rodina řezníka Vojtěcha Stočese, který byl se svým sedmnáctiletým synem popraven za heydrichiády.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



roh ulic Dlouhá a Palackého
Honosný dům, Volpichova plzeňská restaurace, vpravo Bejčkova tiskárna. Živo tu tenkrát bylo, což se o dnešní atmosféře nedá říct.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Milínská ulice
Křižovatka s Mixovou ulicí. Stará Příbram vzala za své. Vpravo zůstala zachována restaurace Na Marjánce. Zjevně zájezdní hostinec při silnici na Jerusalem, dnes v ní je hotel a vypadá jako lepší kategorie. Hlavní ulice i s paneláky zde uhýbá jinam, všechno je jinak. Díky za kostel, který jen špičičkou vykukuje za stromem.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Milínská ulice
Bývalá Vrchlického a křižovatka s Alšovou ulicí. V domě byl hostinec Josefa Máchy Na Skalce, vystavěný v letech 1902 - 1903. Kdyby nebylo v publikaci, ze které čerpám, napsáno, že tenhle barák je jediný v okolí, který tady zůstal, ani bych sem nešel. Roh domu, který vypadá úplně jinak a kostel v dáli mě nasměroval. Snad jezřejmý aspoň charakter tehdy a dnes.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Prokopova
Hospody nejen zanikají, ale i vznikají. Divím se, že nemají na fasádě namalovaného Louise de Funese. Možná se báli, že by chodil strašit.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Josefa Velfla Zmizelé Čechy Příbram (Paseka 2010)



Tyršova ulice
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)





Facebook – Srovnávací fotky






Žádné komentáře: