Zdá se, že poslední. Další fotky nemám. Zatím. Řekl bych „nikdy neříkej nikdy“, ale to je už tak omletý… Připadal bych si jako odcházející politik, který odchází, odchází a najednou ho vůle lidu vystřelí znovu do výšin.
Politici určitě jednou odejdou, krásné baráky na Vinohradech je přežijí, pokud se nenajde blbec s pocitem génia a nenechá postavit něco lepšího.
Poctivě přiznávám, že v tomhle posledním souboru jsou i věci, které zbyly.
Korunní třída. Tady jsem byl dvakrát. Nedařilo se, což je výhoda u srovnávaček, kdy můžu sednout na tramvaj a pokusit se znova. Stojím na vyústění ulice Chodské. Za zády mám nádherně vypadající řeznictví, koupil jsem tam skvělý uzený bůček. Málem jsem ho nesnědl, protože mi bylo líto zkonzumovat nádhernou vůni.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Modlitebna na Korunní třídě. Tady jsem fotil dokonce třikrát. Sama modlitebna zůstala původní, ale baráky kolem, zvláště ten vpravo, mi daly zabrat. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, že budovu přestavěli v podobném stylu, ale okna, balkónky jsou jiná. Počtvrté bych se sem asi nevypravil, už bych se bál, že mě seberou, coby podezřelého elementa.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Italská ulice, pohled na křižovatku s Vinohradskou.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Slezská ulice. Dům vlevo je Vinohradská tržnice, jak byla architektem Turkem v roce 1903 navržena. Před ni zde stávala továrna na mlýnské stroje.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Škola na rohu Slezské a Šumavské. Stále je to škola, dokonce jsem si přečetl, jaké, ale zapomněl.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Riegrovy sady, restaurace.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Krkonošská ulice, vzadu jsou vidět Riegrovy sady.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
A jsem na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tady se nejedná o zpola zapomenuté snímky. Sem mě dovedla publikace, která pomalu končí, sousední Žižkov s Vinohrady soupeří. Nejdřív pohled z Vinohradské ulice. Na levém rohu je lékárna, jak byla už koncem 19.století. Vůbec, čas ubíhá, dožíváme se vyššího věku, jsme čím dál víc zdravější a lékáren přibývá, myslím, že nebude dlouho trvat a bude jich víc, než hospod. Když už jsem u svého oblíbeného tématu, vpravo je ulice U vodárny a tam, jen kousek mimo záběr býval v době příznivém vzniku takových prostor, rockový klud U Samsona. Zavírací hodina 5.30 ráno, kdy už jezdilo metro, točili Samsona a byl to nádhernej pajzl… Dnes je místo něj restaurace pro slušný lidi.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Důkaz, že se Žižkov plete do Vinohrad. Žižkovský vysílač. Proklínaný i opěvovaný. Kdo by ho chtěl na fotce vidět celý, má smůlu. Řídím se vždy podle staré fotky, opačně by to bylo příliš náročné. Těžko nutit fotografa z počátku 20.století.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Snímek ze stejné lokality jako předchozí, je vidět, že se za 16 let leccos postavilo.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Další pohled na náměstí z nároží ulice U vodárny. Vysílač a vstup do metra změnily podobu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně brzy po dokončení.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Tentýž kostel, jiný pohled.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Na náměstí krále Jiřího jsem skončil a odebral se směrem, kolem hřbitovů, do nemocnice, otevřené v roce 1902. Historických fotek je v publikaci dost, ale spíš jen na koukání. Co všechno se v takové nemocnici změní…
A tak se pro srvnání hodily jen dva záběry. Nejdřív hlavní budova nemocnice, kterou neznalý téměř přehlédne.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
A na závěr, jak se změnil pavilón D.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavly Státníkové Vinohrady dobrá čtvrť pro dobré bydlení, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Tím končím prohlídku Vinohrad. V nádherné publikaci, ze které jsem čerpal, je ještě několik stovek dalších historických fotek, zasvěcený text, takže ji určitě jen tak neodhodím do knihovny do police „přečteno“.
Ještě mám jednu podobnou, ze Žižkova, snad za čas, vybrat vhodné fotky není záležitost na 5 minut. A vůbec, nebudu nic slibovat. Už jsem leckomu slíbil, že se podívám na nějaké město, zapomínám a kdoví co bude zítra.
Musím se vydat ven z Prahy, dokud ještě najdu a pochopím nádraží.
1 komentář:
Je to potěšitelné, když se svět až tak moc nemění, Dobrý Večer, a děkuji za pěkný článek. Anna
Okomentovat