Stárnu jako všichni, u ostatních mi to tolik nevadí, ale už ani nedokážu předstírat, že jsem dědek plný elánu. Pozitivní je, že se rád na své okolí usmívám, doufám, že nejsem za veselého dementa.
Někdy minulý týden jsem se vyznal ke vztahu ke krajině, která ač je na pomezí středních a severních Čech stojí stranou turistického šílenství.
http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/04/cesta-do-mist-zapomenutych.html
Někdy minulý týden jsem se vyznal ke vztahu ke krajině, která ač je na pomezí středních a severních Čech stojí stranou turistického šílenství.
http://vencovypindy.blogspot.cz/2017/04/cesta-do-mist-zapomenutych.html
Všechno mi trvá dlouho, než něco hodím na papír, vlastně kecám, nepíšu na papír, ten může skončit ve sběru, na moje pindy stačí klávesa "delete". Až tak je všechno pomíjivé.
Co mám ještě napsat o pěkném výletu. Asi sem připlácnout koláže, jež srovnávacími fotkami nazývám. Obě vesnice nemají ani znak, sice v každé z nich existoval zámek, dnešní ruiny mají daleko k objektům antických vykopávek.
Aspoň hospoda kdyby tu stála. V některých chvílích si říkám "čert vem zámek, ale žízeň...".
Historickou polovinu koláží jsem okopíroval z publikace Vitalije Marka a Petra Prášila Štětí a okolí na starých pohlednicích, kterou vydal Baron v Hostivici roku 2014.
BROCNO (BROTZEN)
V obci bývaly rybníčky na povrchovou vodu, Brocno je na kopci, žádná voda sem nepřiteče, ani když budete prosit. Velká budova, ve které ještě po druhé světové válce hráli ochotníci divadlo, i tančit se zde dalo. Barák se opravuje, třeba... aspoň pivo někdo natočí.
Ale, mají si děti kde hrát?
Vlevo je škola, do které před sto lety chodila stovka dětí... Materiál složený před budovou dává naději, že dům nespadne jako to hrozí zámku, který tam dole ukončuje dolní část návsi.
Když už píšu o zámku, zde je. Kolem něj se musí opatrně, vlastně není na co koukat.
Kulturní stánek málem kdysi města Brocno, v němž zrovna provozoval hostinskou činnost Franz Pilz.
Podobný pohled, tentokrát je i vyfocená škola. Skoro by se chtělo říct "jó, za Rakouska bylo dobře..."
Tady se pohled na objekty vyměnil. Škola, teprve pak hospoda.
Pohled z návsi na její konec, kde na křižovatku se silnicí z Chudolaz do Chcebuze stával obchod. Dům stojí dál, ze strany je i obchod s velice omezenou prodejní dobou.
Na počátku 20.století chodili místní vesničané oblečení takto. Myslím, že se na focení náležitě připravili. Kdyby tušili, že se na ně někdo bude dívat ještě v 21.století.
Tady býval obchod, dnes to vypadá na chalupáře, zaplať pámbu za ně.
Spodní část návsi.
Zemědělská usedlost, někdo se o ni stará, sice zmizely některé ozdůbky, ale objevila se brána. Objekt s věžičkou je hasičská zbrojnice. Je stále funkční?
Trochu jiný záběr na totéž, v knížce je psáno "kaplička", u jiné fotky zas "hasičská zbrojnice".
Od hasičské kapličky jsem se vzdálil až na křižovatku se silnicí, kde býval jeden z rybníčků na povrchovou vodu.
Podobný záběr jinak natočený, i tady je zábradlí u rybníčku.
Tentýž rybníček z opačného pohledu, na křižovatce je obchod ještě ve starém hávu.
Onen obchod v detailních pohledu, můžeme si i přečíst, že obchodník se smíšeným zbožím se jmenoval Franz Groksch.
Toto je vše, co se mi v Brocnu jakž takž povedlo, zamávám ještě jednou bývalé hospodě a vydávám se do obce, snad něco přes kilometr pěšky.
CHCEBUZ (ZEBUS)
Sliboval jsem si nejméně tolik fotek jako v Brccně, situace nebyla ke mně štědrá.
Na první porovnatelný dům jsem narazil hned. Stojí na křižovatce, kde je autobusová zastávka, systém dopravy jsem těžko chápal, jak to jezdí do Brocna (vpravo) a do Veselí (vlevo) a zase se vrací. Byl jsem rád, že mě řidič ujistil, že mě zaveze do Hněvic k vlaku, chápat nic nemusím.. Že je velký dům dost zdevastovaný, v tomto kraji nic výjimečného.
Z prostoru pod kostelem je v publikaci dost fotek, ale všechno je jinak, tak aspoň škola.
Vracím se na křižovatku s autobusovou zastávkou. Kostel svatého Petra a Pavla, který je vidět zdaleka, stojí. Ulice se jmenovala Kostelní, v době, kdy zde žilo 900 obyvatel, měly ulice své jméno. Také dnes bílá budova pošty slouží, jinak to není příjemné srovnání.
Další velmi podobný pohled.
Na závěr ještě táž ulice, ale v pohledu zdola, vlevo asi bývala hospoda, no za chvíli budu Na Koreji...
Odjíždím s přáním, že bude třeba líp, ale jak se dívám na svět kolem sebe, bude to ještě chvíli trvat než příští generace dají dohromady, co jsme my zničili.
Fotky míst, která se porovnat nedala jsou zde
Další srovnávací fotky z různých lokalit jsou zde.
Co mám ještě napsat o pěkném výletu. Asi sem připlácnout koláže, jež srovnávacími fotkami nazývám. Obě vesnice nemají ani znak, sice v každé z nich existoval zámek, dnešní ruiny mají daleko k objektům antických vykopávek.
Aspoň hospoda kdyby tu stála. V některých chvílích si říkám "čert vem zámek, ale žízeň...".
Historickou polovinu koláží jsem okopíroval z publikace Vitalije Marka a Petra Prášila Štětí a okolí na starých pohlednicích, kterou vydal Baron v Hostivici roku 2014.
BROCNO (BROTZEN)
V obci bývaly rybníčky na povrchovou vodu, Brocno je na kopci, žádná voda sem nepřiteče, ani když budete prosit. Velká budova, ve které ještě po druhé světové válce hráli ochotníci divadlo, i tančit se zde dalo. Barák se opravuje, třeba... aspoň pivo někdo natočí.
Ale, mají si děti kde hrát?
Vlevo je škola, do které před sto lety chodila stovka dětí... Materiál složený před budovou dává naději, že dům nespadne jako to hrozí zámku, který tam dole ukončuje dolní část návsi.
Když už píšu o zámku, zde je. Kolem něj se musí opatrně, vlastně není na co koukat.
Kulturní stánek málem kdysi města Brocno, v němž zrovna provozoval hostinskou činnost Franz Pilz.
Podobný pohled, tentokrát je i vyfocená škola. Skoro by se chtělo říct "jó, za Rakouska bylo dobře..."
Tady se pohled na objekty vyměnil. Škola, teprve pak hospoda.
Pohled z návsi na její konec, kde na křižovatku se silnicí z Chudolaz do Chcebuze stával obchod. Dům stojí dál, ze strany je i obchod s velice omezenou prodejní dobou.
Na počátku 20.století chodili místní vesničané oblečení takto. Myslím, že se na focení náležitě připravili. Kdyby tušili, že se na ně někdo bude dívat ještě v 21.století.
Tady býval obchod, dnes to vypadá na chalupáře, zaplať pámbu za ně.
Spodní část návsi.
Zemědělská usedlost, někdo se o ni stará, sice zmizely některé ozdůbky, ale objevila se brána. Objekt s věžičkou je hasičská zbrojnice. Je stále funkční?
Trochu jiný záběr na totéž, v knížce je psáno "kaplička", u jiné fotky zas "hasičská zbrojnice".
Od hasičské kapličky jsem se vzdálil až na křižovatku se silnicí, kde býval jeden z rybníčků na povrchovou vodu.
Podobný záběr jinak natočený, i tady je zábradlí u rybníčku.
Tentýž rybníček z opačného pohledu, na křižovatce je obchod ještě ve starém hávu.
Onen obchod v detailních pohledu, můžeme si i přečíst, že obchodník se smíšeným zbožím se jmenoval Franz Groksch.
Toto je vše, co se mi v Brocnu jakž takž povedlo, zamávám ještě jednou bývalé hospodě a vydávám se do obce, snad něco přes kilometr pěšky.
CHCEBUZ (ZEBUS)
Sliboval jsem si nejméně tolik fotek jako v Brccně, situace nebyla ke mně štědrá.
Na první porovnatelný dům jsem narazil hned. Stojí na křižovatce, kde je autobusová zastávka, systém dopravy jsem těžko chápal, jak to jezdí do Brocna (vpravo) a do Veselí (vlevo) a zase se vrací. Byl jsem rád, že mě řidič ujistil, že mě zaveze do Hněvic k vlaku, chápat nic nemusím.. Že je velký dům dost zdevastovaný, v tomto kraji nic výjimečného.
Z prostoru pod kostelem je v publikaci dost fotek, ale všechno je jinak, tak aspoň škola.
Vracím se na křižovatku s autobusovou zastávkou. Kostel svatého Petra a Pavla, který je vidět zdaleka, stojí. Ulice se jmenovala Kostelní, v době, kdy zde žilo 900 obyvatel, měly ulice své jméno. Také dnes bílá budova pošty slouží, jinak to není příjemné srovnání.
Další velmi podobný pohled.
Na závěr ještě táž ulice, ale v pohledu zdola, vlevo asi bývala hospoda, no za chvíli budu Na Koreji...
Odjíždím s přáním, že bude třeba líp, ale jak se dívám na svět kolem sebe, bude to ještě chvíli trvat než příští generace dají dohromady, co jsme my zničili.
Fotky míst, která se porovnat nedala jsou zde
Další srovnávací fotky z různých lokalit jsou zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat