Toužené jaro právě nahrazují teploty málem letní, což je ale v době kolem apríla každoročně normální. Je třeba pamatovat při házení zimních svršků do skříní, že duben, ještě tam budem.
Ve Frýdlantu jsem byl v létě
http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/08/frydlant.html
A tak jsem leckteré staré fotky uschoval, že se sem vrátím, až bude zima. To slibuju pokaždé, občas na slib zapomenu, jindy zase nevím, kam jsem staré fotky uložil. Chátrání souvisící s věkem je toho příčinou. Občas se dočtu někde, jak vědci našli lék proti stárnutí, ale to všechno jsou jen kecy, ovšem i lidé píšící potřebují výdělek. Zazobaný penzista jako já si může psát jenom pro zábavu, jachtu si může prohlédnout na obrázku.
Stane se málem zázrak, že slib se pokusím splnit. Mám v počítači složku, kam si dluhy ukládám, když mě hvězdy osvítí, složku najdu.
V mrazu, jichž bylo v letošní zimě relativně dost, se mi jezdit a courat po městech nechce, takže najednou je tu březen, za chvíli všechno pokvete, honem musím ven.
Už jsem byl v Jaroměři, další na řadě je Frýdlant. Frýdlantský zámek je na svém kopci obrostlý zelení, na náměstí není mnoho stromů, ale některé rostou v místech, kde kdysi stával dávný fotograf.
Výsledkem mé cesty do Frýdlantu není mnoho srovnávaček, což mě zklamalo, snad i těch sedm stojí za zastavení a podívání. Mnoho internetových čtenářů stejně nemiluje dlouhé texty, dlouhé články, jsou i tací, jimž stačí titulek, aby se vyjadřovali.
Když vezmu náklady na cestu, vychází cena jedné srovnávačky poměrně vysoko, ovšem musím počítat, že jsem se krásně prošel, pokoukal, nadýchal předjarní atmosféru, u Vietnamce snědl talíř smažených nudlí. A leccos jsem si nafotil jen pro svou radost. Tady.
Když jsem kdysi náhodou narazil na časopis Květy, zajímala mě zadní stránka, kde byly na tu dobu poměrně slušné fotky zajímavých československých míst. Nedocházelo mi, že se dožiju doby, kdy půjde o fotky historické. Je vidět, že se obrázek válel někde pohozený, pomačkanost je zřejmá. Takhle vypadalo náměstí, dnes pojmenované na počest T.G.Masaryka někdy za komunistů. Znalci určitě podle vozového parku určí datum přesně. Na dnešním snímku jsou vidět stromy kvůli nimž jsem v létě nemohl pořídit slušnější fotky.
Záběr ze stejného kouta, tedy jižního, z doby kdy Masaryk byl ještě prezidentem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Za dalších 20 let...
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
A ještě 10 let.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Těšil jsem se, že vylezu k zámku a něco vytvořím. Cestou kolem chrámu Nalezení svatého Kříže jsem se dostal do parku na pravém břehu Smědé. Tam stávala měšťanská škola dívčí z roku 1876. 8.května 1945 byl Frýdlant jako německé území bombardován sovětským letectvem, což byl konec budovy. Dům vlevo je tak zvaná Solnice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Miloslava Nevrlého a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Frýdlantsko, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Knihy 555.
Pod vrchem, na němž stojí zámek, býval Zámecký rybník, podle mapy stále je, skutečnost nevypadá, že by se v rybníku proháněl kapři. Věžička patří evangelickému kostelu z počátku 20.století.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Miloslava Nevrlého a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Frýdlantsko, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Knihy 555.
Když jsem zde byl v létě, kvůli turistům nebylo kam šlápnout. Jsem rád, že se mi tak trochu zdařilo porovnat tuhle starou fotku z doby habsburské monarchie. Ostatní fotky se týkají spíš vnitřku rozlehlého zámeckého areálu, vrata jsou zavřená.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Jsem rád, že jsem vylezl nahoru, mnoho jsem nepořídil, ale viděl jsem pěkné město Frýdlant a okolí shora, ocenil atmosféru, které se lze nalokat jenom v době, kdy účastníci turistického průmyslu sedí ještě u televizních seriálů a chroupají... cokoliv.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Stane se málem zázrak, že slib se pokusím splnit. Mám v počítači složku, kam si dluhy ukládám, když mě hvězdy osvítí, složku najdu.
V mrazu, jichž bylo v letošní zimě relativně dost, se mi jezdit a courat po městech nechce, takže najednou je tu březen, za chvíli všechno pokvete, honem musím ven.
Už jsem byl v Jaroměři, další na řadě je Frýdlant. Frýdlantský zámek je na svém kopci obrostlý zelení, na náměstí není mnoho stromů, ale některé rostou v místech, kde kdysi stával dávný fotograf.
Výsledkem mé cesty do Frýdlantu není mnoho srovnávaček, což mě zklamalo, snad i těch sedm stojí za zastavení a podívání. Mnoho internetových čtenářů stejně nemiluje dlouhé texty, dlouhé články, jsou i tací, jimž stačí titulek, aby se vyjadřovali.
Když vezmu náklady na cestu, vychází cena jedné srovnávačky poměrně vysoko, ovšem musím počítat, že jsem se krásně prošel, pokoukal, nadýchal předjarní atmosféru, u Vietnamce snědl talíř smažených nudlí. A leccos jsem si nafotil jen pro svou radost. Tady.
Když jsem kdysi náhodou narazil na časopis Květy, zajímala mě zadní stránka, kde byly na tu dobu poměrně slušné fotky zajímavých československých míst. Nedocházelo mi, že se dožiju doby, kdy půjde o fotky historické. Je vidět, že se obrázek válel někde pohozený, pomačkanost je zřejmá. Takhle vypadalo náměstí, dnes pojmenované na počest T.G.Masaryka někdy za komunistů. Znalci určitě podle vozového parku určí datum přesně. Na dnešním snímku jsou vidět stromy kvůli nimž jsem v létě nemohl pořídit slušnější fotky.
Záběr ze stejného kouta, tedy jižního, z doby kdy Masaryk byl ještě prezidentem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Za dalších 20 let...
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
A ještě 10 let.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Těšil jsem se, že vylezu k zámku a něco vytvořím. Cestou kolem chrámu Nalezení svatého Kříže jsem se dostal do parku na pravém břehu Smědé. Tam stávala měšťanská škola dívčí z roku 1876. 8.května 1945 byl Frýdlant jako německé území bombardován sovětským letectvem, což byl konec budovy. Dům vlevo je tak zvaná Solnice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Miloslava Nevrlého a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Frýdlantsko, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Knihy 555.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Miloslava Nevrlého a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Frýdlantsko, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Knihy 555.
Když jsem zde byl v létě, kvůli turistům nebylo kam šlápnout. Jsem rád, že se mi tak trochu zdařilo porovnat tuhle starou fotku z doby habsburské monarchie. Ostatní fotky se týkají spíš vnitřku rozlehlého zámeckého areálu, vrata jsou zavřená.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Jsem rád, že jsem vylezl nahoru, mnoho jsem nepořídil, ale viděl jsem pěkné město Frýdlant a okolí shora, ocenil atmosféru, které se lze nalokat jenom v době, kdy účastníci turistického průmyslu sedí ještě u televizních seriálů a chroupají... cokoliv.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat