úterý 13. února 2018

Neveklovsko


Loni v září jsem zajel do míst, které možná leckoho překvapí, hlavně ty, kteří mají zafixovaný Středočeský kraj jako Polabí, území bez hor.
Svůj vztah k Neveklovsku a proděravělé vzpomínky jsem popsal v článku:
Kdo očekává úžasné informace, bude zklamán. Možnosti díky internetu jsou stále větší, dnes člověk nikoho nepřekvapí sebevětší blbostí.
Jak tak při vánočním vyžírání vanilkových rohlíčků, mimochodem výborných, sám jsem je pekl, čumím do stropu, napadlo mě, že určitě mi něco z Neveklova chybí, měl bych se tam jet podívat, je tam hezky. Třeba bude sníh, do Krkonoš se už spíš bojím. Lyže ani nemám, pořizovat si je nehodlám, mohl bych zblbnout a obout si je.
Pražská PID mě zaveze někam, kde bych mohl mít pocit, že zima je krásná. Ta letošní svým milovníkům moc nepřeje, leda pohledy na poprašky, které jsou spíš špinavé.
Starých fotek jsem vyštrachal pár, co jsem loni vyfotit nemohl, na co jsem zapomněl.
Autobus z Prahy jezdí do Neveklova přes Netvořice, snad mě znalci nenapadnou, že míchám městys Netvořice do Neveklovska. Ale čert vem rozdělování do šuplíčků.
Vydal jsem se autobusem z Benešova přes Konopiště, jež je rodištěm mého otce, a vystupuju u mohutného kostela, jehož fotku jsem vložil jako úvodní tomuto článku.
NETVOŘICE

Nejsem zde poprvé, ale mozek mi tvrdí, že jsem se jednou tady v restauraci dobře najedl. Moje toulání, putování, poznávání končí v hospodě u žvance.
Ale nebudu na sebe moc přísný, Netvořice leží v sousedství Břežan a Lešan. Vzdělance napadne spojení Lešanské jesličky. Dílo Františka Hrubína, jeho rodiče z Lešan pocházeli a on sám se sem hodně vracel. Někdo řekne, že už mluvím o Posázaví. No, ano, zase to dělení.
Můj táta se narodil v Konopišti - Chlístově jako podaný arcivévody Ferdinanda d´Este, na něhož se střílelo až v Bosně, sestřenice tvrdí, že náš rod původně pocházel z Lešan, pak se nějak pohádali, bůhví o co, na mě nic nezbylo.
Dokonce, prý jsme spříznění s Hrubínem, kdysi na vesnicích byli všichni navzájem příbuzní, jasně, všechno souvisí se vším.
Nechám všechny předky spát, nepotřebuju, aby mě v noci strašili.
S chutí pročítám hezké www. stránky městyse Netvořic, kde se dopodrobna zabývají svou historií. Hlavně jsem tam našel pár historických fotografií. Z nich se mi zdařilo vytvořit pár koláží - srovnávacích fotek, které s drzostí mě vlastní předkládám. Pro všechny jsem použil staré fotky z adresy:

Náves, ale jsme v městysi, tedy náměstí, na které se vyhrnuli snad všichni tehdejší obyvatelé Netvořic. Tipoval bych začátek dvacátého století.



Tohle bude asi z období první republiky, ale určitě před rokem 1937, kdy byl slavnostně otevřený kostel Čs. církve husitské, který na těchto starých fotkách není vidět, na dnešních ano. Viz vlevo dole.



Severní strana Mírového náměstí, dům s věžičkou je radnice. Informací je na stránkách Netvořic hodně, nebudu opisovat. Jenom, že v roce 1933 hrálo v Netvořicích 22 radiopřijímačů. Nepíšou, jestli najednou.



Poklonit se památce místních občanů, kteří byli nahnáni v zájmu monarchie do jatek světové války, bývá i v menších obcích smutnou povinností. A nezapomenout na oběti další, druhé světové války.
Zbývá podotknout, že i Netvořice byly v době nacistické okupace vystěhovány, území sloužilo jako vojenské cvičiště okupantů.



Snad pro pocit, že jsem se nadýchal vzduchu v obci, které se dějepis vyhýbá, tyhle potulky sám pro sebe pořádám.
Dal jsem si v cukrárně kafe a zákusek a odcházím na autobus.

NEVEKLOV


Hodně starých fotek jsem loni vynechal. Hlava plná myšlenek, vinotéka je dnes zavřená, historie čeká. 
Náměstí Jana Heřmana, kratší jižní fronta, kde starou zástavbu nahradil dům moderní, na druhou stranu se odkryl lepší pohled na kostel svatého Havla při Komenského ulici.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000)



Na severní straně náměstí stojí radnice, záběr se nedal na podzim pořídit kvůli listoví.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:




Stojím na jihu náměstí Jana Heřmana, strana fotografovaná je tedy východní.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000).



Obecní dům na rohu ulic Benešovská a Táborská. Čemu v současnosti slouží, nevím.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Severovýchodní strana Táborské ulice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Náměstí Jana Heřmana od severu k jihu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000).



Pohled z Malého náměstí přes jižní část náměstí Jana Heřmana, v pozadí kostel svatého Havla. Auto, stojící přede mnou dost zakrývá, ale minule zde stálo auto větší, přes které bylo vidět jen zadek toho auta.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000).

Čekání na další autobusový posun si zpříjemňuji grogem, ke kterému sním na pohled krásný a svěží, též chutnající obložený chlebíček. Nevypadal na odložený, ale v mých vnitřnostech se tak choval, což se projevilo až při následné návštěvě městyse

MARŠOVICE




Zde mě čekaly dvě srovnávačky. Svůj nepříjemný problém jsem kupodivu vyřešil bez katastrofy, což bylo překvapivé při zimním oblečení, ke všemu začalo sněžit, i důchodci se může leccos podařit. Třeba oděv neznečistit.
Jedna srovnávačka se nezdařila a asi nikdy nezdaří, terén se dost změnil, škoda, šlo o zajímavý záběr školy.
A druhá je zde.
Náves či náměstí? nevím, jména ulic v Maršovicích nemají. Pohled zhruba na severovýchod do ulice, kterou se jezdí do Bystřice. Na nové fotce je vidět padající sníh.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 



Žádné komentáře: