Letos v létě překvapivě přišla vedra, na jejichž velikost si za relativně krátký čas ani nevzpomeneme. Na rozdíl od mnoha Čechů neujíždím na chorvatské pláže, protože utíkat před horkem do tepla mi nepřipadá rozumné. Milovníci dovolených u moře by mi určitě vysvětlili, že se mýlím.
Cestuju do míst výše položených, kdysi jsem měl rád Jeseníky, chození po těchto horách je pro mě stále obtížnější. Láká mě Českomoravská vysočina, kterou tak dobře neznám, nechce se mi tvrdit, že jsem všude byl, všechno znám.
Třeba jsem nikdy nebyl v Třešti, dívám se na mapu a vidím, že v blízkosti města jsou hodně vysoké kopce. Už hodně let nemluvím o dovolené, protože toto slovo pro mou generaci znamenalo, že nemusím do práce, nikoliv, že musím k moři. Je to už dost let, kdy jsem rozhodl, že pracovat už nebudu. Práce šlechtí, nepotřebuju být více šlechetný.
V předešlém článku jsem psal o Dačicích, do Třešti jen skok, v mém případě ovšem skok do neznáma. Znalosti jenom narychlo vyčtené, až se stydím o městě psát. Byl jsem tady na jednodenním výletě, všechno jsem prochodil na vlastních nohách, všude poprvé, jenom do místní vinotéky jsem zašel i podruhé.
Dostala se mi do rukou publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích ze sbírek Jana Morkuse a Přemysla Fučíka s textem Borise Dočekala, o něco chladněji tady je, takže začínám.
Nádraží. I v Třešti jsou železniční stanice dvě. Ta méně používanější se jmenuje jenom Třešť, člověk by čekal, že je hlavní.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Z nádraží do města jdu Nádražní ulicí. Dříve se jmenovala Židovská.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Kolem hotelu Krebs už vyhlížím kostel svaté Kateřiny.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Přišel jsem na náměstí Svobody, kde se Nádražní mění na Rooseveltovu, na rozloučenou se ohlížím zpátky, vidím tedy bývalý hotel Krebs vpravo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Náměstí Svobody začíná na tomto místě a rozprostírá se vpravo, kde vidím bývalou synagogu, vlevo jde Rooseveltova, nad ní věž kostela svaté Kateřiny. V trojúhelníku, kde bývaly směrovky, stojí socha bohyně Eset.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Stejná lokalita, jen o 20 let dříve, kdy se po ulici potulovaly husy bez nebezpečí, že je někdo ukradne a sní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Bývalá synagoga. V současnosti muzeum třešťského betlémářstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Ulice Franze Kafky, dříve Malé náměstí. Kafka sem jezdil k svému strýci Siegfridovi Löwymu. Psal tady? Určitě dopisy, z wikipedie jsem okopíroval úryvek z jeho dopisu Maxu Brodovi:
Prozatím tu smím ještě žít do 25. srpna. Jezdím hodně na motorce, hodně se koupu, lehávám dlouho nahý v trávě u rybníka, až do půl noci jsem s obtížně zamilovanou dívkou v parku, už jsem obracel na louce seno, stavěl kolotoč, po bouřce pomáhal stromům, pásl krávy a kozy a hnal je večer domů, hrál hodně kulečník, chodil na dlouhé procházky, pil hodně piva a už jsem byl také v templu. Nejvíc času - jsem tu šest dní - jsem ale strávil s dvěma děvčátky, velice chytrými děvčaty, studentkami, velmi sociálně demokratickými, které musí skousnout zuby, aby potlačily nutkání vyslovit při každé příležitosti nějaké přesvědčení nebo zásadu. Jedna se jmenuje Agatha, druhá Hedwig. Agatha je velmi ošklivá, Hedwig také. H. je malá a tlustá, tváře má nepřetržitě a neohraničeně červené, má velké přední zuby, které nedovolí ústům, aby se zavřela, a spodní čelisti, aby byla malá; je velmi krátkozraká, a to nejen kvůli hezkému gestu, kterým si nasazuje cvikr na nos - jeho špička je opravdu pěkná, složená z malých plošek; dnes v noci se mi zdálo o jejích zkrácených tlustých nohou a takovými oklikami poznávám krásu dívky a zamilovávám se. Zítra jim budu předčítat z „Experimentů“, které kromě Stendhala a „Opálů“ mám u sebe.
Konec úryvku.
Vysoká budova vlevo je škola, v domě před ní je dnes vinotéka, kde se mi tak líbilo. Ten strom mi tu vysadili schválně.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Na Masarykově náměstí stojí škola z roku 1890.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Protože pohledy na školu mám zastíněné stromovím, nezůstávám u jedné srovnávačky.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Chtěl-li bych jít na druhé třešťské nádraží, musel bych ulicí Revoluční. A tam narazím na mohutnou budovu bývalého soudu, kde dnes úřaduje městský úřad.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Okolí bývalého soudu se výrazně proměnilo, jak ukazují následující dvě srovnávačky.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Dávám se zpět do centra, tentokrát ulicí 5.května. Jdu opět kolem školy, z druhé strany.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Na ulici 5.května stávala radnice, kterou třeštští zbourali. Našel jsem vchod, ze kterého bylo fotografováno. Jestli tu bývalo podloubí, nevím, ale vchod tohoto tvaru byl zamčený. Kdo chce, může si chybějící oblouk domalovat.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Z křižovatky ulice 5.května s Rooseveltovou je tento pohled, vzadu škola, vlevo kostel a vpředu bývalý hotel Müller.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Ze stejného místa pohled do ulice Rooseveltovy, kdysi Růžové. Výrazný dům vlevo patřil dr.Löwymu, ke kterému jezdil Franz Kafka. Vpravo rodný dům ekonoma Josefa Aloise Schumpetera a Muzeum Vysočiny.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Třeští protéká Třešťský potok. Doufal jsem, že z několika starých pohledů přes vodu na zámek se mi podaří použít. Bohužel, zůstalo jen u přání. Stromoví mi to nedovolilo. Tak jsem si prohlédl a vyfotil betlém, umístěný v parku a vydal se k zámku.
Státní zámek je v péči Akademie věd.
Státní zámek je v péči Akademie věd.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Státní zámek je péči Akademie věd a dočetl jsem se, že vstup je omezený. Tak jsem raději zmizel.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Třešť a Kostelec na starých pohlednicích z nakladatelství Listen, Jihlava (2003)
Odjížděl jsem z Třešti příjemně naladěný, což nezpůsobil jen víno z vinotéky. Prožil jsem tady hezký den, včetně oběda. Nepotkával jsem davy turistů, kteří jsou přesvědčení, že turistika je shromažďování lidu na místech hodně profláknutých, právě proto o sobě raději tvrdím, že jsem tulák, turistiku nechávám jiným, nemusím mít všechno.
Jiné fotky z mé procházky jsou ZDE.
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat