pátek 28. září 2018

Červený Kostelec


Dlouhá léta jsem si představoval při jménu Červený Kostelec silnici s číslem 14, která je jakousi podkrkonošskou magistrálou. V roce 1969 jsem tudy projížděl z Náchoda směrem do Jizerských hor. Projížděl, pochopitelně na kole, protože automobilismus se na mně podepsal spíš negativně. Zpočátku hlavně kvůli nedostatku peněz, pak jsem si zvykl.
Projezdil jsem tisíce kilometrů jako spolujezdec, bez automobilu se povolání zeměměřiče provozuje těžko. Představa, že bych po pracovním týdnu nasedl za volant a o víkendu jezdil za přírodními krásami, mi ale nevoní. 
Toto nemá být zavrhování automobilismu, jenom konstatování, že každý to máme jinak. V roce 1969 bylo na českých silnicích málo aut, přesto už tehdy se mi začalo zdát nesmyslem se na hlavních silnicích motat s bicyklem. Toto a mizerný servis kol na počátku sedmdesátých let mě vyhnalo do přírody po mých nohách. Dokud jsem si nezničil kolena, zůstal jsem pěšárně věrný.
Ke kolu jsem se vrátil, ovšem jezdit po silnici č.14, přestože se nachází v překrásné krajině, může snad jenom blázen. Trvalo poměrně dlouho, než jsem se do Červeného Kostelce vrátil, žádný velký zážitek jsem si ve své hlavě neuložil. Až počátkem 90.let jsem přijel na dálkový pochod, který pořádali místní turisté, samozřejmě vlakem. Pochod výborně organizovaný, co se týče tras, neměl chybu.
Jediná chyba byla, že jsme se tu s kamarády, mírně řečeno, opili, víkend si pokazili, za což si můžeme jeden každý z nás.
Bylo na čase, abych konečně na stará kolena svůj dojem napravil. Našel jsem na internetu pár starých fotek a nasedl na vlak.

Myslím, že bych měl začít tam, kde jsme tenkrát v roce 1993 bydlali ve vlastních spacácích. Pěkná sokolovna z roku 1930, renovovaná 2000.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Divadlo z 20.let.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Tady jsou divadlo a sokolovna pěkně pohromadě. Kultura těla i ducha. Město zřejmě díky textilnímu průmyslu nebylo chudé. Vlevo mimo záběr je i škola a tak vznikl prostor, kde se člověk cítí dobře i dnes po 60 letech. Uprostřed je památník obětem první a druhé světové války.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



V tomto pohledu mnou vychvalovaný park je vpravo, stojím na ulici 17.listopadu a hledím směrem od náměstí severozápadně. Komín dokouřil, vždyť je známé, že kouření škodí zdraví.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Ulice 17.listopadu směrem k náměstí, na něž musíme projít kolem městské spořitelny, budovy na níž je radost jenom pohledět. A za ní už je vidět, jak změnil v třicátých letech tvář kostel svatého Jakuba Většího, zvláště zvonice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Totéž ještě jednou trochu jinak, vlevo je vidět dům, který úpravy ulice nepřežil.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1.díl (Libri 1996)



A jsem na náměstí T.G.Masaryka, kostel je vidět zblízka. Prostor se léty změnil z poklidného náměstíčka v křižovatku silnic. Ani místním občanům se jeho současná tvář nelíbí, asi ani těm, kteří bez auta neudělají ani krok. Mariánský sloup zmizel, snad je zajímavé, že jsem nenašel rok, kdy své místo opustil. Proč, to je jasné, překážel a většina srovnávaček z náměstí ukazuje, že tady stál a už nestojí. Místní zastupitelstva dumají, jak zde vytvořit klidovou zónu, přeju jim hodně štěstí v práci, ale mám pocit, že pokud tudy povede silnice č.14, tak tady moc klidu nebude. Třeba se budeme už vbrzku dopravovat jenom v myšlenkách. Jenom pomyslím, Kalifornie, a už jsem tam.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Tento pohled směrem k západu ukazuje, jak změnilo náměstí svou podobu. Vpravo u ústí ulice 17.listopadu se objevila výrazná spořitelna, jinak spíš něco mizelo. Bývalá spořitelna dnes slouží městskému úřadu, stejně jako menší dům vlevo. Komín už jsem komentoval výše.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Kostel se zvonicí v jiném záběru. Roztomilý domeček vpravo vedle kostela byl nahrazený moderní budovou hotelu Šrejber. Pokud už toto jméno někomu nic neříká, tak patří víc jak dvoumetrovému tenistovi, který často úspěšně reprezentoval v Davis Cupu, získal bronzovou medaili ve čtyřhře na olympijských hrách, později privatizoval, tuším, Třinecké železárny, spomzoroval podivně ODS a dostal se až do vězení.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Předešle komentovaná stavba je zde vidět lépe. Vlevo od hotelu Šrejber je ulice manželů Burdychových, vpravo je dům momentálně opravovaný, dále pak ulice Sokolská.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Stejné objekty, jiný úhel pohledu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Vlevo od kostela vede k východu ulice Boženy Němcové.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1.díl (Libri 1996)



Pohled do severozápadního rohu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



 Pohled do severozápadního rohu náměstí, podobný pohled už tu byl, z jiné doby.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



 Pohled k jihu na vyústění Sokolské ulice. Také tady něco chybí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



O chybějících objektech můžeme mluvit i při pohledu na jihozápad. Tam je ulice 5.května a autobusové nádraží.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Ulice Boženy Němcové.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Proč ulice Boženy Němcové? V tomto domě bydlela spisovatelka v letech 1837-38 asi 7 měsíců. Já bydlím 75 let ve dvou bytech, ale ani jedna z ulic moje jméno neponese.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Na ulici Boženy Němcové navazuje ulice Jiráskova, který tady ani nebydlel, ovšem do Hronova není daleko.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Nakonec jsem si nechal ulici Sokolskou, která jak vidno z fotek, vede do kopců, kdo by se chtěl unavit, i do Náchoda by došel.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Nezbývá mi, než se v Sokolské ulici ohlédnout směrem k městu, které jsem aspoň trošičku poznal, spíš si ho prohlédnul.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Jiné fotografie jsou ZDE


Žádné komentáře: