Roudnice nad Labem

Z Lounek jsem putoval po vesnicích po pravém břehu Labe proti proudu řeky. (viz Roudnice nad Labem a okolí). Po mostě vjíždím do města a putuji místy, jejichž dávnou podobu zachytili tehdejší fotografové.

Všechny historické fotografie jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích (Baron 2008)

Roudnice nad Labem

příjezd do města po mostě na Karlovo náměstí. Stavba se špičatou věžičkou sloužila kdysi k vybírání mýta. Vpravo je socha M.Havlíčka Čechie. Jen ji z vysokého sloupu šoupli na menší. Možná měla závrať.

na Karlově náměstí bývala lékárna. Honosnou budovu obhospodařuje banka, ale lékárna se jen přesthovala do sousední budovy. Tu sdílí s restaurací a nepřekáží si.

Karlovo náměstí. To je nějakýho národa! Bývala to Občanská záložna, dnes knihovna, hotel U svatého Vavřince a městký úřad s tehdejší spořitelnou.

Nerudova ulice. Vpravo je restaurace U Petráčků. Dobře a levně jsem se tu najedl. Pokud mě paměť nemýlí, točila se kdysi Plzeň. Aspoň to tvrdil můj starší kolega Franta Šimek ze Psár. Ten plzeňský miloval a věděl, kde v kterém městě ji lze dostat.

Rolnická záložna, dnes pošta. Krásnou budovu poslal v roce 1905 Pepouš své milované s krásným textem.

Arnoštova ulice stoupá na Karlovo náměstí. Vlevo je nájezd na most.

U bílého lva. Sjíždím dolů, kde stával hotel U bílého lva. Barák tu stojí dál, ani není příliš zhuntovaný, ale po hotelu je veta. Vůbec tenhle dolejšek města podél železniční trati se změnil. Jiné jsou i názvy ulic, skoro nepochopitelné, protože nejde o žádná jména v různých dobách nepřípustná. Tedy pohled z Šafaříkovy ulice (dnes Poděbradovy) do ulice Husovy (dnes náměstí Jana z Dražic). Kdo se v tom má vyznat?

téměř tentýž pohled, ovšem už tehdy tu byl místo hotelu módní obchod. Dnes potraviny, které zvenku vypadají jako zrušené. Ale nejsou.

Husova třída, dnes náměstí Jana z Dražic.

náměstí Jana z Dražic. Módní dům Jasefa Stadlera. Dnes ?

náměstí Jana z Dražic, hotel Koruna. Název zůstal, dům vyrostl a hotel spolkl i sousední budovu. Jak vypadá? Takhle.

z náměstí Jana z Dražic jde nahoru ulice Rvačov a tam byla restaurace U zeleného stromu. Teď je tam prd.

náměstí Jana z Dražic, hotel Pošta. Po mírných úpravách, zvláště oken, ho využívá školství.

pohled od hotelu Pošta do náměstí Jana z Dražic.

Havlíčkova ulice. Ta dostala na frak. Hlavně díky železnici. Je pěkné mít dráhu ve městě, ale tenhle hlavní tah z Prahy do Děčína a dále, se rekonstruoval. Kolejiště se rozšířilo a hodně domů to odneslo. Z ulice, plné obchodů, se stala podivná oblast. Nevím, bylo-li nutné baráky bourat, asi ano. Naproti kostelu je zde málo naplněné parkoviště. Třeba bude jinak. Daň našemu věčnému cestování sem a tam.

Vlevo bývala restaurace U jelena.

Havlíčkova ulice. Co dodat?

Havlíčkova ulice v opačném gardu.

Havlíčkova ulice, bonbónek nakonec. Spíš náhodou jsem ten dům našel. Podle minulých fotek, nápisů a podle čísla popisného.

Na staré fotce je majitel koloniálu pan Pokorný s manželkou a dcerou. Je zajímavé, že vchodové dveře vpravo jsou původní. I ozdobná mříž zůstala.

Pozorný čtenář mě na Facebooku upozornil, že nemám pravdu. Podle vlysů na dveřích, nejsou dveře tytéž. Je to tak.

mlýn. Dnes neklape, zbyla jen jedna budova, spravuje ji Povodí Labe a hlavně tu mají pěknou zahrádku plnou kytek.

cestou na nádraží stával pivovar. Opravený štít klame, jinak je celý objekt ruina, ale kdoví?

Starou pohlednici jsem zařadil s chutí. Nazval bych ji "Ella zdraví tetičku z pivovaru."

stará budova nádraží, naproti je lépe vidět dnešní stav objektu. Přiznejme ale, že v tom roce 1922 to žádná velká sláva nebyla. A nádraží je jiné.

Facebook – Srovnávací fotky

Další srovnávací fotky z různých lokalit