Začínám netradičně.
Máte chatu, chalupu?
Sekáte trávu elektrickou sekačkou, která kromě pohodlné práce dělá rámus?
Dříví, protože grilovat se musí, připravujete cirkulárkou, která dělá další rámus?
Hloupé otázky, pokrok nezastavíš. Leckdo se mě zeptá, jestli svítím loučí. Je to tak, jsme v zajetí pokroku, lidstvo se vyvíjí. Až vypadá jako my.
Platíme daň? Ano.
Kraj kolem Bíliny musel být nádherný, následující mapa ukazuje: vlevo nahoře se těží hnědé uhlí pro elektrárnu v Ledvicích, vpravo dole už jsme dotěžili, bude dlouho trvat, než si někdo na zdevastované území postaví chatičku na odpočinek.
Práce pro pravnuky.
Tloustneme ve svých autech, když už se do nich nevejdeme, dáme na střechu držáky pro bicykly, na kterých týráme svoje tělo, abychom zhubli.
Naši prapředkové neměli na sport pro zdraví čas. Neměli ani sílu, byli unavení, museli pokosit trávu kosou, dříví nasekat a nařezat ručně. My si vystavujeme sekeru, pilu, kosu na chalupy coby ozdobu.
Kraj pod Krušnými horami chřadne, my stavíme bazény v chalupách na Vysočině a chystáme se ničit tamější přírodu podle svého vkusu.
Přestanu kecat.
V roce 1961 jsem musel jako rodilý Pražák nastoupit zaměstnání v severních Čechách. Už je jedno, jestli budu mluvit o umístěnce či doporučence. Rodiče museli podepsat, že počítají s tím, že jejich děti budou pracovat mimo Prahu. Jinak by nás na průmyslovku nevzali, zvláště ty s horším kádrovým původem.
Nestěžuju si, v 18 letech se člověk dívá na svět jinak. Bylo takových mladých spousta, i zeměměřičinu jsme se naučili, naši šéfové byli staří praktici ještě z první republiky, většinou mívali i nějaký škraloupek, na náměstky se nehodili.
Kraj mezí Ústím nad Labem a Chomutovem se mi stal téměř novým domovem. Nejhorší devastace krajiny se v té době rozjížděla na plné pecky. My předem všechno měřili, teď ve stáří nechápu proč, všechno bylo určeno ke zbourání. Ale nezaměstnanost v socialismu neexistovala, naopak byla trestná.
Fakt nefňukám a když po letech potkám někoho z tehdejších kolegů, máme hlavně úsměvné vzpomínky. Byli jsme na takových postech, že nás ani nemohli kvůli průseru vyhodit.
V Bílině jsem nikdy nepracoval, znal jsem však dobře stejnojmenou řeku, která se též nazývala Bělá, hrůzně špinavá stoka.
Na bájný vrch Bořeň jsem jednou byl donucený vylézt bratry Zelenkovými z Ústí, kteří nás honili během 4 let po všech vrších Českého středohoří jen tak pro zábavu. Abychom na ně vylezli, když už jsou.
Není z Bořeně příliš optimistický pohled, nikdy jsem už na něj podruhé nelezl.
Nepřeháním? Tak jsem se sám sebe zeptal, když se mi do rukou dostalo dost starých pohlednic z Bíliny. Musím se přesvědčit a vyjíždím vlakem do míst, která též patří do České republiky, jsou tudíž mým domovem.
V posledních letech je vidět snaha obyvatel většiny měst svůj domov učinit příjemně obyvatelným. Trochu možná pomáhají dotace z EU, ale o tom není dobré mluvit, abych nedostal nálepku.
Jsem v Bílině. Nádraží, vylezu ven, vidím Bořeň. Do centra kousek.
Dojemná fotografie mostu přes řeku. Místo něj je zde kruhový objezd. Ale nechám mluvit fotky. Voda v řece teče dál, zdá se daleko čistší než bývala v 60.letech v Ústí. Domy, které jsou dnes hned za kruhákem, jsou jiné, než bývaly za Rakouska. Aby mě někdo nevynadal. Budova vzadu a vysoká vlevo jsou totožné.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Ještě se podívám do téže ulice o mnohem později. Most přes Bílinu a celá Břežánská ulice vypadá jinak.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Ještě se podívám přes most směrem k městu. Tam stojí nová radnice. Městští zastupitelé v ní úřadují.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Projdu Břežánskou ulicí kolem radnice na Mírové náměstí a vidím radnici z tohoto pohledu. Doba, kdy se dalo přijet na náměstí kočárem, pokud ho někdo měl. Vidíte, jak se máme líp, automobilů tolik, že se mezi nimi nedá projet aní s dětským kočárkem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Náměstí je z jedné části rozryté, kde není, je parkoviště. Rozryté je proto se zde pracuje a to mě naplňuje optimismem. Bude tu hezky. Jednou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Nad náměstím veliký zámek, v době mého focení nepřístupný. Jakoby mi schválně stavěli objekty do záběru, dokonce i telefonní budku, ze které stejně už nikdo netelefonuje. Ke všemu jsem poznal na reklamním plakátu svého bývalého kolegu. Tys mi tu chyběl, Pepo, odstěhuj se někam, třeba za Hliníkem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
I přes stojící auta je možné zahlédnout, že město bude mít na náměstí podloubí, která tu nikdy nebyla.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Radnice, kašna, kopec se jmenuje Chlum.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Když se otočím ke Chlumu zády, vidím kopec zjevně zajímavější. Bořeň, už jsem se o něm zmínil. Jinak to není možné. Bořeň na vás v Bílině kouká odevšad, jako Ještěd v Liberci nebo Puy de Dome nad městem Clermont-Ferrand. Starou fotografii mám okopírovanou z časopisu Květy ze 70.let. Snad bude náměstí s podloubíčky hezčí.
Hlavní náměstí měst bývala často zároveň autobusovým nádražím.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled do severovýchodního rohu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Celkem čtyřikrát jsem se podíval do rohu severozápadního, kde se tyčí věž radnice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Tady je to i s detailem kašny. No, tyhle detaily jdou těžko, ale divám se, že kašna je trochu jiná.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Rozloučil jsem se s Mírovým náměstím. Nerad ve svých letech něco plánuju rok dopředu, ale třeba se sem podívám, náměstí bude určitě v cajku a mnohé záběry by se daly vytvořit. Díky stavebnímu ruchu se mi leccos nepovedlo. Tohle býval pivovar.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Kdysi Wenzelsplatz, dnes Žižkovo náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Přecházím řeku a vydávám se mírně vzhůru Břežánskou ulicí. Mířím totiž do lázní. Dívám se zpět tenkrát Stalinovou ulicí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Bílinská kyselka, maminka byla nevrlá, když mě posílala pro pití a tuhle minerálku jsem nepřinesl. Byla doba, kdy nebylo k dostání ani to, co jinak běžně bylo, máma to dobře věděla, ale někdy se na mě dívala, jako bych to zavinil já.
Byla i mírně dražší, tuším, že stála sedmička korunu, ostatní minerálky 70 halířů. Když nastala vedra, pili jsme vodu z vodovodu, čistou, pokud už došla po domácku vyrobená malinová šťáva z malin, která jsme nasbírali sami. Na maliny jsem nerad chodil, byly v nich kopřivy a šlahouny ostružin, muselo se v holinkách, v kterých bylo vedro.
Co dnes lidé vědí, nakoupí flašky koly, ale domácí malinová ta byla!
Zase už kecám. V Bílině byly lázně Kyselka, které postupně upadaly díky rozvoji pálení nekvalitního hnědého uhlí, kdo by toužil se léčit v sice na pohled pěkných a příjemných lázních, ale v ovzduší, které si nezadalo s provozem na dálnici.
Kdo přijede vlakem, vystoupí z pohodlné soupravy, které tu dnes jezdí každou hodinu, funguje v nich wi-fi připojení k internetu.
Na pacienta nenarazíte. Spíš na dělníka.
Lázně dostaly v restitucích Lobkowiczové, kteří je prodali, nový majitel je zavřel, dnes je dostalo město, které se snaží...
Nezbývá, než jim držet palce.
Český historický pohádkář Václav Hájek z Libočan, který jak známo si vymyslel cokoliv, aby neměl v historii žádné mezery, se zmiňuje o Bílině, vráží do děje bájného Nezamysla, ale je faktem, že už v 16.století, kdy Hájek svou kroniku psal, už se vědělo o léčivých pramenech v Bílině. Franz Ambros Reuss (1761 - 1830), geolog a balneolog, se dá považovat za zakladatele lázní.
Proto ten velký pomník, kterým začínám srovnávačky z lázní Bílina Kyselka.
Je na nich vidět důkaz, že se zde pracuje.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Nakonec srovnávačka, která mi udělala radost. Jenom přes koleje od lázní a je zde hospoda. Už v roce 1902 stála. Dnes hospoda U Kádi, kde jsem velice slušně poobědval. Mladý ochotný personál dává naději. Nabízejí i noclehy, kousek dál je upozornění na kemp. Jde o docela příjemné zakončení pochůzky po místech, která jsme si zvykli odepisovat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Na závěr upozornění na fotky, které jsem zplodil jen tak pro radost zde
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Ještě se podívám do téže ulice o mnohem později. Most přes Bílinu a celá Břežánská ulice vypadá jinak.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Ještě se podívám přes most směrem k městu. Tam stojí nová radnice. Městští zastupitelé v ní úřadují.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Projdu Břežánskou ulicí kolem radnice na Mírové náměstí a vidím radnici z tohoto pohledu. Doba, kdy se dalo přijet na náměstí kočárem, pokud ho někdo měl. Vidíte, jak se máme líp, automobilů tolik, že se mezi nimi nedá projet aní s dětským kočárkem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Náměstí je z jedné části rozryté, kde není, je parkoviště. Rozryté je proto se zde pracuje a to mě naplňuje optimismem. Bude tu hezky. Jednou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Nad náměstím veliký zámek, v době mého focení nepřístupný. Jakoby mi schválně stavěli objekty do záběru, dokonce i telefonní budku, ze které stejně už nikdo netelefonuje. Ke všemu jsem poznal na reklamním plakátu svého bývalého kolegu. Tys mi tu chyběl, Pepo, odstěhuj se někam, třeba za Hliníkem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
I přes stojící auta je možné zahlédnout, že město bude mít na náměstí podloubí, která tu nikdy nebyla.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Radnice, kašna, kopec se jmenuje Chlum.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Když se otočím ke Chlumu zády, vidím kopec zjevně zajímavější. Bořeň, už jsem se o něm zmínil. Jinak to není možné. Bořeň na vás v Bílině kouká odevšad, jako Ještěd v Liberci nebo Puy de Dome nad městem Clermont-Ferrand. Starou fotografii mám okopírovanou z časopisu Květy ze 70.let. Snad bude náměstí s podloubíčky hezčí.
Hlavní náměstí měst bývala často zároveň autobusovým nádražím.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled do severovýchodního rohu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Celkem čtyřikrát jsem se podíval do rohu severozápadního, kde se tyčí věž radnice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Tady je to i s detailem kašny. No, tyhle detaily jdou těžko, ale divám se, že kašna je trochu jiná.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Rozloučil jsem se s Mírovým náměstím. Nerad ve svých letech něco plánuju rok dopředu, ale třeba se sem podívám, náměstí bude určitě v cajku a mnohé záběry by se daly vytvořit. Díky stavebnímu ruchu se mi leccos nepovedlo. Tohle býval pivovar.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Kdysi Wenzelsplatz, dnes Žižkovo náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Přecházím řeku a vydávám se mírně vzhůru Břežánskou ulicí. Mířím totiž do lázní. Dívám se zpět tenkrát Stalinovou ulicí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Bílinská kyselka, maminka byla nevrlá, když mě posílala pro pití a tuhle minerálku jsem nepřinesl. Byla doba, kdy nebylo k dostání ani to, co jinak běžně bylo, máma to dobře věděla, ale někdy se na mě dívala, jako bych to zavinil já.
Byla i mírně dražší, tuším, že stála sedmička korunu, ostatní minerálky 70 halířů. Když nastala vedra, pili jsme vodu z vodovodu, čistou, pokud už došla po domácku vyrobená malinová šťáva z malin, která jsme nasbírali sami. Na maliny jsem nerad chodil, byly v nich kopřivy a šlahouny ostružin, muselo se v holinkách, v kterých bylo vedro.
Co dnes lidé vědí, nakoupí flašky koly, ale domácí malinová ta byla!
Zase už kecám. V Bílině byly lázně Kyselka, které postupně upadaly díky rozvoji pálení nekvalitního hnědého uhlí, kdo by toužil se léčit v sice na pohled pěkných a příjemných lázních, ale v ovzduší, které si nezadalo s provozem na dálnici.
Kdo přijede vlakem, vystoupí z pohodlné soupravy, které tu dnes jezdí každou hodinu, funguje v nich wi-fi připojení k internetu.
Na pacienta nenarazíte. Spíš na dělníka.
Lázně dostaly v restitucích Lobkowiczové, kteří je prodali, nový majitel je zavřel, dnes je dostalo město, které se snaží...
Nezbývá, než jim držet palce.
Český historický pohádkář Václav Hájek z Libočan, který jak známo si vymyslel cokoliv, aby neměl v historii žádné mezery, se zmiňuje o Bílině, vráží do děje bájného Nezamysla, ale je faktem, že už v 16.století, kdy Hájek svou kroniku psal, už se vědělo o léčivých pramenech v Bílině. Franz Ambros Reuss (1761 - 1830), geolog a balneolog, se dá považovat za zakladatele lázní.
Proto ten velký pomník, kterým začínám srovnávačky z lázní Bílina Kyselka.
Je na nich vidět důkaz, že se zde pracuje.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Nakonec srovnávačka, která mi udělala radost. Jenom přes koleje od lázní a je zde hospoda. Už v roce 1902 stála. Dnes hospoda U Kádi, kde jsem velice slušně poobědval. Mladý ochotný personál dává naději. Nabízejí i noclehy, kousek dál je upozornění na kemp. Jde o docela příjemné zakončení pochůzky po místech, která jsme si zvykli odepisovat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html
Na závěr upozornění na fotky, které jsem zplodil jen tak pro radost zde
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit
Žádné komentáře:
Okomentovat