Dny se krátí. Teploty klesají,spotřeba svařeného vína a grogů stoupá. Doba, kdy mě napadá, že bych se mohl trochu vracet domů, což u mě znamená Prahu.
Praha je veliká, ale už jsem za posledních pár let obešel leccos. Kde pořád shánět vhodné fotky z Malé Strany nebo ze Žižkova, ve kterém se cítí být patriotem každý, kdo se tam jednou opil.
Směrem jihovýchodním leží na dohled od Prahy město Říčany. Je až s podivem, že se ubránilo pražské rozpínavosti a zachovalo si samostatnost oproti třeba královskému městu Zbraslav.
Je hned za hranicemi Prahy, jak je určily poslední úpravy. Automobilistu, vyjíždějícího směrem na Kutnou Horu nenapadne zastavovat, když ještě nic neujel.
Nevím, je-li to škoda nebo naopak výhoda. Díky pražské MHD sem jezdí jeden autobus za druhým, já ovšem jako bývalý málem dráha, cestuji vlakem. Od rána do boží půlnoci jezdí do Říčan vlak pravidelně každou půlhodinu. Ani nestihnu přečíst v novinách, který politik je největší vůl, a musím vystupovat.
Pohodlná cesta mě zavede do centra Říčan na Masarykovo náměstí. Cestou potkávám několik pekařství, řeznictví, které mají zboží trochu se vymykající tuctovým pochutinám z velkopekáren a velkouzenářství. Dvě vinotéky, kulturní dům se zajímavým programem, všechno za něžnější ceny, než je Pražák zvyklý.
Málem jsem zapomněl na říčanské knedlíky všeho druhu.
Ale nehrňte se sem všichni, čekají na vás obrovská nákupní střediska v celé republice, říčanským je dobře i bez vás.
Po pražském blázinci mám pocit, že jsem v jiném světě. Proto sem jezdím dost často. Nedávno, jak tak chodím a čumím, kde co by se mi mohlo hodit, očuchávám očima zboží, protože mi všichni říkají, že bych měl shodit, nechtějí mi říct na rovinu, že vypadám jako prase, napadlo mě, že snad existují staré fotky Říčan. Nebylo toho mnoho, ale něco jsem vyšťoural.
Makovku z pekárny Frydrych, škvarkovou placku z řeznictví naproti, pobesedovat o něčem, třeba i o ničem ve vinotéce, a už nezbývá než vyndat z batohu tablet a foťák.
Drtivá většina srovnávaček je tentokrát z Masarykova náměstí, ale neodpustím si na začátek pohled na Říčany přes Mlýnský rybník. Obejít tuto vodní plchu, která není závratně veliká jako na Třeboňsku, potkáte maminky s kočárky, rybáře, je tu hezky. Musím fotit směrem k jihu a i v případě, že je pod mrakem, nevycházejí fotky jak bych si přál. Asi by to chtělo lepší foťák.
Zleva vidím dominanty, kostel svatého Petra a Pavla a zbytky říčanského hradu. Moc z něj nezbylo, ale je zajímavé si dojít až k němu. Jde prakticky o pár kroků. Fotky hradu jsem nějaké našel, na srovnávačku se mi nehodily.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Praha je veliká, ale už jsem za posledních pár let obešel leccos. Kde pořád shánět vhodné fotky z Malé Strany nebo ze Žižkova, ve kterém se cítí být patriotem každý, kdo se tam jednou opil.
Směrem jihovýchodním leží na dohled od Prahy město Říčany. Je až s podivem, že se ubránilo pražské rozpínavosti a zachovalo si samostatnost oproti třeba královskému městu Zbraslav.
Je hned za hranicemi Prahy, jak je určily poslední úpravy. Automobilistu, vyjíždějícího směrem na Kutnou Horu nenapadne zastavovat, když ještě nic neujel.
Nevím, je-li to škoda nebo naopak výhoda. Díky pražské MHD sem jezdí jeden autobus za druhým, já ovšem jako bývalý málem dráha, cestuji vlakem. Od rána do boží půlnoci jezdí do Říčan vlak pravidelně každou půlhodinu. Ani nestihnu přečíst v novinách, který politik je největší vůl, a musím vystupovat.
Pohodlná cesta mě zavede do centra Říčan na Masarykovo náměstí. Cestou potkávám několik pekařství, řeznictví, které mají zboží trochu se vymykající tuctovým pochutinám z velkopekáren a velkouzenářství. Dvě vinotéky, kulturní dům se zajímavým programem, všechno za něžnější ceny, než je Pražák zvyklý.
Málem jsem zapomněl na říčanské knedlíky všeho druhu.
Ale nehrňte se sem všichni, čekají na vás obrovská nákupní střediska v celé republice, říčanským je dobře i bez vás.
Po pražském blázinci mám pocit, že jsem v jiném světě. Proto sem jezdím dost často. Nedávno, jak tak chodím a čumím, kde co by se mi mohlo hodit, očuchávám očima zboží, protože mi všichni říkají, že bych měl shodit, nechtějí mi říct na rovinu, že vypadám jako prase, napadlo mě, že snad existují staré fotky Říčan. Nebylo toho mnoho, ale něco jsem vyšťoural.
Makovku z pekárny Frydrych, škvarkovou placku z řeznictví naproti, pobesedovat o něčem, třeba i o ničem ve vinotéce, a už nezbývá než vyndat z batohu tablet a foťák.
Drtivá většina srovnávaček je tentokrát z Masarykova náměstí, ale neodpustím si na začátek pohled na Říčany přes Mlýnský rybník. Obejít tuto vodní plchu, která není závratně veliká jako na Třeboňsku, potkáte maminky s kočárky, rybáře, je tu hezky. Musím fotit směrem k jihu a i v případě, že je pod mrakem, nevycházejí fotky jak bych si přál. Asi by to chtělo lepší foťák.
Zleva vidím dominanty, kostel svatého Petra a Pavla a zbytky říčanského hradu. Moc z něj nezbylo, ale je zajímavé si dojít až k němu. Jde prakticky o pár kroků. Fotky hradu jsem nějaké našel, na srovnávačku se mi nehodily.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Masarykovo náměstí směrem k západu. Kostel svatého Petra a Pavla, vpravo je radnice. Skupinka na staré fotce snad čeká na vyznačení přechodu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 6.díl (Libri 2004)
Severovýchodní kout náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 6.díl (Libri 2004)
Pohled k západu, stará fotka je z novější doby.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Kostel, radnice z jiné doby.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled ze severovýchodního rohu náměstí po severní frontě k západu. Vpravo je městský úřad. Asi nejzajímavější je, jak malý domeček vedle staré radnice vyrostl.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Okresní záložna hospodářská se dočteme na budově nahoře. A místo Bati tady někdo prodává boty.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Západní část náměstí. Stojím za blokem, ve kterém je stará radnice. Kostel svatého Petra a Pavla, mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Jižní strana náměstí. Jeden můj spolužák, dobrý kamarád, byl slávista. Dělali jsme si z něj prču, že Slávie má ve znaku pěticípou hvězdy jako komunisti. Říkal, že jsme volové, protože slávistická hvězda stojí na cípu. Od té doby si pamatuju, že komunistická hvězda je rozkročená na dvou cípech. Jako tahle na staré fotce, že jsme si jich užili, těch hvězd...
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Začátek severní strany náměstí. I tady na nás kouká nahoře kousek zmíněné hvězdy. Ke všemu před trafikou oznamují, že běží pětiletka. Kolikátá? Splnili jsme ji tenkrát? Naštěstí už je to fuk.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Jiný pohled na sever ke kostelu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Škola, stojící na západní straně náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Následují dva záběry od kostela směrem k východu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 6.díl (Libri 2004)
Dnes v zeleném zabalená budova určitě časem zazáří.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Následuje ode mě asi drzost, porovnání podoby kostela z 19.století s dnešní. Styčné body nějaké jsou, pokud se to někomu nelíbí, ať mě přijde nakopat.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 6.díl (Libri 2004)
Žádné komentáře:
Okomentovat