pátek 3. listopadu 2017

Policko





Co to je za krtinu?
Neváhám a okamžitě odpovídám, nechci být potrestán, česká stolová hora určitě má nějakého svého Krakonoše nebo aspoň Rumburaka, který by mě za neuctivou poznámku ztrestal.
Ostaš, nadmořská výška rovných 700 metrů. Několik pěkných vyhlídek do krajiny, skalní bludiště, má cenu vylézt nahoru, přestože z dálky nevypadá kopec jako velehora. Moje tři děti ve věku 4 až 8 si tenkrát výlet užily.
Kraj plný skalních měst, Broumovsko, Teplicko, Adršpašsko, vlastně na jménu území houby záleží, lidé toužící po šuplíčkách nechť si ho zařadí, jak je jim libo. 
Ostaš stojí za námahu, kterou musí poutník vynaložit při výstupu.
Prožili jsme tenkrát pěkný týden v chatičkách u Teplic nad Metují, které jsou ovšem z tohoto pohledu za kopcem. Tak nás nějaký hodný člověk vyfotil nahoře na Ostaši, aby nedošlo k mýlce, že už v roce 1984 jsme používali selfie.


I Polici nad Metují jsme tehdy navštívili, fotky nemám, ale pro mé potomky byly kolotoče na náměstí větší zážitek než desítky skal a skalek. Tenkrát při mě stál snad anděl strážný, nevím, špatně jsem se podíval do jízdního řádu a vlekl k večeru unavené děti na vlak v čase, kdy už měl být pryč. Měl zpoždění... naštěstí. Jenom při myšlence, co by bylo, kdyby... mě mrazilo a trochu mrazí ještě dnes. Takhle se starému sklerotikovi vybavují události dávno minulé, zatímco brýle nemůžu najít skoro nikdy, myslím moje.
Nedávno při brouzdání internetem, objevil jsem staré fotografie z Police a vesnic kolem http://starepolicko.cz/, vyjel jsem tedy za vzpomínkami, v tabletu historické fotografie, kterým bohužel ve většině případů chybí letopočet, kdy byly pořízeny.
Staré Policko se jmenuje server, Police sice má nádraží téhož jména, ale to leží v Bezděkově, ale o tom později, do města se musí autobusem nebo vystoupit na trati z Náchoda do Broumova na zastávce na znamení, přesně na té, kde nám před 33 lety málem ujel vlak, dětem jsem o tom nikdy neřekl, ony věřily, že je tatínek chytrej...

ŽĎÁR NAD METUJÍ
Moc hezká vesnice, prošel jsem ji skrz naskrz, dost fotek připravených, bohužel jen jedna byla pro mě k použití. Možná nijak zajímavá. Ale ano, místo chalupy vlevo se pasou... zřejmě jde o ovce.

Jinak jsem fotil hlavně pro sebe, fotky jsou uložené ZDE
Nejsou jen ze Žďáru, ale i z města, po kterém je tento článek pojmenován. Tam jsem došel pěšky.

POLICE NAD METUJÍ
Před 4 roky jsem tady spal na ubytovně, dojížděl 20 kiláků na kole do Náchoda, tam tvořil srovnávací fotky, večer kvůli dobrému spánku navštěvoval místní vinotéku, měl jsem krátce po 70.narozeninách, cítil jsem se výtečně a žil v naději, že už to bude tak pořád. Kolo na mě momentálně nadává ve sklepě, odkud na něm vyjíždím jen svátečně.
Když jsem byl v Polici, pár srovnávaček jsem učinil. Jsou na adrese:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/08/nachodsko.html
Tentokrát jsem vytvořil toto:
Pohled na jižní stranu Masarykova náměstí, ulice z něj vycházející byla léty rozšířena, jmenuje se Nádražní, což láká k cestě na vlak, ovšem nádraží je svinsky daleko. Vpravo je Sloup Panny Marie z roku 1707.



Jihozápadní kout náměstí, z hotelu je koloniál. Až opadá listí, bude vidět z tohoto místa zachovalá socha ve výklenku 1.patra.



Kašna uprostřed Masarykova náměstí postavená na místě bývalého pivovaru  změnila vzhled. To musel být malý pivovar. Dívám se od západu k východu.



Parádní stará radnice.



Ještě jednou, tentokrát pohled přes kašnu.



Pohled na severní frontu náměstí. Že tu něco chybí? No, komunisti často do třídního boje zařazovali zničení církevních památek.



Asi hodně stará fotka ukazující pohled k západu, ten dnešní je trochu přeplněný, takže lidi se už nevešli.



Kvůli téhle fotce jsem se do Police vrátil při další cestě. Původně jsem ji nějak nemohl pochopit. Dívám se k východu do Tomkovy ulice. Lékárna vpravo je pořád, kousek za ní je lékárna pro pacienty mého typu, totiž sympatická vinárnička.



Když sokolové na přelomu 19. a 20.století postavili za městem sokolovnu, netušili, že se stane částí západní fronty Tyršovy ulice a že její vzhled léty mírně "zcivilní". Přes ulici je autobusové nádraží.



Ze severozápadního koutu náměstí vychází ulice U opatrovny. Na první pohled láká k procházce, což dnes je minulostí. 


VELKÉ PETROVICE

Třikrát jsem sem přijel, využíval jsem poměrně hustého autobusového spojení, spíš bych měl napsat mikrobusového a tak moje cesty vedly různě. Nejblíž Polici jsou Velké Petrovice. Čekalo mě poměrně značné stoupání, samotná obec je na kopci. 
Podle nejnovějších údajů tu bydlí 369 občanů, volby zde vyhráli Piráti.

Mívali tady kdysi školu, dnes vozí děti do péče učitelů pěkný mikrobus. Já viděl, jak děti přijížděly, byly usměvavé, právě jim totiž skončilo vyučování. 



Hezký obecní úřad, že?



 Ještě jednou táž stavba, tentokrát spolu s dřevěnou zvonicí. 



Pohled na školu přes rybníček. 



Zřejmě kdysi důležitá budova byla obestavěná zvláštním způsobem. Je v ní prodejna potravin.



Další zastavení je

BEZDĚKOV NAD METUJÍ


Pár kilometrů je železniční stanice Police nad Metují od města stejného jména. Leží na katastrálním území Bezděkova. Vlaky tu sice staví, výpravčího také lze uvidět, ale vůbec nejde o důležité místo, jak by ukazovala velikost budovy.



Kdo chce vidět samotnou obec Bezděkov, musí si připravit nohy na velké stoupání. I zde žijí lidé na kopci. Kdo nepovažuje svoje nohy za dopravní prostředek, nemusí se bát, i sem jezdí mikrobus.
Předkládám pohled téměř nic neříkající. Vpravo je hospoda.



Z malé hospody se stal léty kulturák, jak je to zde s kulturou, nevím, pivo by po výstupu nahoru koplo.


Vtípky, na to mě užije..., ale co škola? Neměl jsem tušení, že v této malé vesnici funguje škola. V budově bylo zahájeno vyučování v roce 1873, dodnes slouží, vypadá pěkně, radost se podívat. Fakt mě to až dojalo, úcta k minulému, nápis nad vchodem říká "Zdravá mládež naděje vlasti".
Zbývá bezděkovským popřát, aby se jejich přání splnilo.



Jeden z domů, které jsem našel na serveru starých fotek i s popisným číslem.



A druhý. Tenhle dům sezónně slouží jako chata pro turisty.


MACHOV

V Bezděkově před obchodem jsem pojedl a zároveň počkal na autobus. Ještě jedna obec mi zbývá. Machov. Kladsko, jež je na dohled, po druhé světové válce patří Polsku. Však tady potkat Poláka je tady běžné, málem jako v Praze Japonce.. Pro mě tenhle kraj není úplně neznámý, čas od času jsem se zde vyskytoval.
Asi nejzajímavější byla návštěva v září 1983. Sokol Běloves pořádal Podborský maratón, kterého jsem se zúčastnil. Doběhli jsme až do Machova, brzy byla obrátka. Tady mě trefili místní puberťáci krabičkou od krému na boty, tak jsem jim byl sympatický.
Právě při tomto závodě jsem dospěl k poznání, že ze mě maratónec nebude, s bídou jsem dosáhl času pod 4 hodiny.
Toť vzpomínka.
Tentokrát mě přivezl mikrobus, našel jsem 4 místa vhodná k porovnání, dvakrát zmokl.
Mariánský sloup na náměstí je pod lešením, hospoda v té chvíli zavřená. Dá se říct, že jsem tu procházel mezi sezónami, protože i zimní tady bývá.











Autobusová zastávka se na tomto místě jmenuje hotel Bor, dům je v provozu, na hotel nevypadá.



Odjíždím z Policka, jak je nazýváno tohle území i na stránkách Police nad Metují. Hezký kraj. Skutečně český a patří k levnějším. Vždyť ze zahraničí sem míří hlavně Poláci. Pokud si někdo neusmyslí, že musí vidět jen a jen Adršpašské skály, je tady docela klid.
Pár dalších mých fotek je ZDE, jiné jsou TADY.


A mnoho dalších srovnávaček z různých lokalit ZDE.

2 komentáře:

Jiří Vaisar řekl(a)...

Hezké srovnání. Díky za ty fotky.

Jiří Vaisar řekl(a)...

Díky za toto srovnání. Je to pěkné.