Tak jsem v Hradci podruhé!. Následuje odkaz na 1.část.
http://vencovypindy.blogspot.com/2018/06/hradec-kralove-1cast.html
Znovu ve městě, které obývají votroci. Našel jsem na adrese:
http://votroci.cz/old/showpage.php?name=proc_votroci
Povídání o tom, proč se říká hradeckým votroci. Je roztomilé, jestli je pravdivé nebo malinko přibarvené nebo dokonce vymyšlené, je vlastně jedno. Rozhodl jsem se okopírovat z uvedené stránky krátký textík.
"Populární ředitel kůru pan Fiala, muž osobitých vlastností a mohutné figury, stanul před soudem v Hradci Králové. Poctil kohosi, kdo nerozuměl hradeckým žertíkům, oslovením "votroku". Byl z toho soud. Slavný soudní dvůr se marně snažil žalobce pohnouti ke smíru. A přece pan Fiala při vyhrál, když poprosil neúprosného protivníka o odpuštění těmito slovy: "Ale di, votroku, snad bys mne nechtěl připravit do kriminálu..." Žalovaný vyslovil své "votroku" s takovou něhou, že soudce vynesl osvobozující rozsudek s odůvodněním, že přezdívka "votroku" nemá v Hradci Králové urážlivého smyslu.
Vypravuje se, že pan Fiala se za šalamounské rozhodnutí soudci poděkoval těmito slovy: "Děkuji Vám, jste vy to votrok!" Tenkrát prý pan Fiala "votroka" hlasově zbarvil, jako by připínal soudci na prsa vyznamenání."
Ovšem je jiná doba, nemůžeme přehlížet ženy. Co řekne servírka, když objednám: "Jedno pivo, milá votrokyně..."
Třeba to zkusím, můj ksicht je zmuchlaný od přírody, přece do něj nebude nikdo bušit. Zvlášť ne votrokyně.
Konec keců, vyrážím do města trolejbusů, které v Praze nemáme. Už z nádraží je vidět hranatá věž s křížem. Kostel Božského srdce Páně na náměstí 28.října vznikl jako památník padlým vojákům královéhradecké diecéze od Bohumila Slámy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Ještě jeden pohled na celé náměstí. Stavba jakoby předznamenala stavby na území hradeckém. Málokde se vidí tolik staveb moderní architektury z doby první republiky jako právě zde. Však s Hradcem jsou spojena jména význačných architektů.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Hotel Paříž na Baťkově náměstí z doby první republiky tedy nebyl postavený v první republice, ale roku 1914, kdy se neodvratně blížil konec Habsburků v Čechách, přestože tolik Čechů a dalších národů ještě muselo padnout za císaře pána.
Původní název hotelu byl Start. Jméno Paříž získal v roce 1925, ani vláda komunistů na tom nic nezměnila kromě skutečnosti, že byl znárodněn, tedy přešel do rukou lidu. Je to jeden z příkladů, jak po roce 1989 zkrachovaly některé významné podniky. Restituce přinesly nejen spravedlnost, ale i rvačku o majetek mezi potomky dávných majitelů. Dnes zde sídlí maloobchodní firmy, prý ale bude v budoucnosti jinak, hotel se obnoví...
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
František Ulrich býval hradeckým starostou, který začal koncem 19.století s budováním moderního Hradce. Jedete-li Gočárovou ulicí směrem k východu, narazíte na Ulrichovo náměstí. Pokud někdo neví, kdo byl Josef Gočár, nechť se podívá na jeho hrob na vyšehradský Slavín. Tento architekt "neřádil" jenom ve východních Čechách, odkud pocházel, ale i jinde. Ulrichovo náměstí je v podstatě jeho dítě. Nutno podotknout, že byla doba, kdy se jmenovalo Gottwaldovo, ale tenhle název zmizel i se sochou prvního dělnického prezidenta. Starých fotek mám víc, ale bujará zeleň vyrazila v dubnu takovým způsobem, že bych mohl srovnávačky vytvářet spíš v lese. Snad tedy v zimě.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Masarykovo náměstí je oasou klidu, na který od roku 1926 hlídá T.G.Masaryk, tedy s výjimkou let, kdy se prostor jmenoval po Leninovi. Ti dva by se těžko snášeli. Ovšem nelze zapomenout ani na dobu, kdy naši rodiče museli mlčky snášet německé nacisty. Ulice, z náměstí vycházející se jmenuje Čelakovského.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Ano, socialismus je zde. Leninovo náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Než nastoupil Masaryk, vládl zde Jan Hus.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pokud se někomu zdá, že jsem se na tomhle náměstí zdržoval příliš, nebylo to jen, že mi za zády čepovali pivo. Fotek jsem okopíroval různě hodně, každá je něčím zajímavá a pro případ, že by naši republiku zase někdo osvobozoval nebo zachraňoval, je lépe mít fotek víc, třeba by při bourání a pálení na něco zapomněli. Předchozí fotka je jen zdánlivě stejná jako tato. Tam Masaryk nestál, tady už ano.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Je čas se podíval na prezidenta Osvoboditele zblízka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Detailní pohled na zbrusu nový pomník Otto Gutfreunda, sochaře s typicky českým jménem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Ještě dva pohledy na Masarykovo náměstí z jiného úhlu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Rozloučení s prezidentem z doby, kdy prezidentství mělo jakýsi význam a většina lidí měla prezidenta ráda, ačkoliv nebyl národem zvolen v přímé volbě.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Trochu jsem se zakecal a málem zapomněl, že jsem do Hradce přijel hlavně kvůli tvorbě srovnávaček. V ulici Karla Hynka Máchy se ještě otočím k Masarykovu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2.díl (Libri 1997)
Stojím v ulici Šafaříkově, která v těchto místech křižuje hlavní třídu Gočárovu. V parku postavili dům.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Sbor kněze Ambrože v trojúhelníku mezi ulicemi V Lipkách (vlevo) a Nerudova.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Palác YMCA na Gočárově třídě.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Čelakovského třída byla zkrácena, spojnice Masarykova náměstí a náměstí se jmenuje Švehlova. Příjemná klidná ulice, kde se dnes dá posedět třeba u nealkoholických nápojů. To jsem napsal, aby i abstinenti si přišli na své.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Dostal jsem se na náměstí Svobody a hledím do Švehlovy ulice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Nároží náměstí Svobody a Švehlovy ulice. Tady už jsem byl v prvním díle. V tomto domě prožila dětství Jara Rybnikarová, jugoslávská spisovatelka českého původu.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Tomáše Rejla Hradec Králové historické pohlednice 1892 - 1920 (ANTIS s.r.o. 1999)
Gymnázium, stojící na Tylově nábřeží.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Gymnázium s pěticípou hvězdou, před gymnáziem stojí bronzová socha vítěze od Jana Štursy. Takhle vysoké by měly být stupně vítězů. Rád bych viděl olympijské vítěze, jak by se na šestimetrový sloup dostávali.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pokud gymnázium stojí na nábřeží, Labe bude asi nedaleko. Vždyť slyším jez Hučák. A tam také stojí malá vodní elektrárna, kterou začali stavět v roce 1909, kdy se ještě nemluvilo o obnovitelných zdrojích energie.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Hezká elektrárna. Mostu, přes který se chodí, se říká Hučavý.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starý jez Hučák s vodárnou, zbořený v roce 1908. Jez s elektrárnou se tedy nepotkali.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Tomáše Rejla Hradec Králové historické pohlednice 1892 - 1920 (ANTIS s.r.o. 1999)
Obešel jsem soutok Labe s Orlicí, kde asi bude dobré fotit, až listí opadá, snad tam nejsou samé duby. Došel jsem podél Orlice až k Moravskému mostu, proti němuž stojí kdysi Státní koželužská škola, dnes čtu zkratky SPŠ, SOŠ, SOU. Před budovou stojí socha koželuha a jircháře.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Z Orlického nábřeží se dívám přes začátek Moravského mostu na Boromeum, kdysi chlapeckou církevní kolej. Od roku 1914 zde bylo gymnázium a léty se zde vystřídalo několik institucí, v roce 1992 již zase sídlo Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Boromeum a původní pevnostní most na místě dnešního mostu Moravského.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Tomáše Rejla Hradec Králové historické pohlednice 1892 - 1920 (ANTIS s.r.o. 1999)
Hradec Králové byl městem pevnostním. Jak mi říkal jeden z občanů, kterého zajímalo, proč poskakuju s foťákem po ulicích sem a tam. Prý by Hradec byl městem jako je třeba Brno nebýt tahanic prusko - rakouských od Marie Terezie, až k prusko-rakouské válce 1866. Proto se musely stavět pevnosti.
Pěkný pohled na pevnostní most, Moravskou bránu a jezdecké kasárny. A nad tím vším věž katedrály svatého Ducha.
Stíní nám malá vodní elektrárna Moravský jez z roku 1956.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Jana Jakla Zmizelé Čechy Hradec Králové (Paseka 2005)
Ještě jeden podobný pohled.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Končím 2.díl srovnávacích fotek v Hradci Králové. Okolnosti chtěly, že jsem se věnoval ne přímo historickému centru města, obcházím jako když hraju hru "chodí pešek okolo", ale jelikož nejsem pešek, určitě časem dojde i na Velké náměstí.
Uvádím dva odkzy na moje fotky osobní, zážitkové:
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat