Vzbudil jsem se jedno ráno s ještě snovou vidinou, že Bedřich Smetana složil symfonickou báseň Cidlina. Blbosti ve snu se stávají. Ale kolik chybělo? V historii žádné kdyby neexistuje, moje maminka tvrdila, že kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by být rybníky, rodačka z Třeboňska to musela vědět.
Přesto si tak rádi hrajeme na kdyby. V místech, kde se řeka Cidlina vlévá do Labe žil na hradišti mocný rod Slavníkovců. Tak mocný, že Přemyslovcům až od Vltavy stálo za to do Libice se vypravit a Slavníkovce zlikvidovat, myslím zavraždit. V raně křesťanském desátém století běžná věc. Ono se to dělá i dnes, jen prostředky bývají jiné, ač podobně ničivé. Jsme přece moderní.
V současnosti jde o ves nikoliv zapomenutou, však tady je pošta, hospoda, ale jsou na světě větší sídla. Mají i nádraží, z věhlasných lázní Poděbrady jedna stanice. Přijedu a rozhlížím se, přivírám oči a představuju si metropoli, plnou obchodů se zbytečnostmi, plnou důležitých, přesto zbytečných automobilů. Velkoměsto. Kdyby historie šla jinou cestou...
Údajné zbytky slavníkovského hradiště jsou kousek od vesnice. Nějaké kamení, o kterém archeologové říkají, že se to stalo právě tady. Posadím se, vytáhnu kousek chleba, k němu kousek tlačenky. Tak tady mohla stát katedrála, zámek, hypermarket. Mírně zvlněná krajina, ticho. Cyklističtí fanatici by nemuseli bojovat s radními, protože by nebyl problém budovat cyklostezky. Je jich kolem dost. Když jsem ještě býval cyklistou, projížděl jsem tudy směrem na Poděbrady, navštívil poštu, proto jsem si na ni vzpomněl.
Už nejsem cyklistickým fanatikem, ne, neukradli mi kolo, dostal jsem rozum. Mezi námi, nohám se už nechce, čemuž se říká zchátralost věkem.
Pití mi už taky tolik nejde, nechám spát kdysi knížecí rod, a začnu porovnávat
Výsledek velice slabý, dvě srovnávačky.
Tady jsou.
Už nejsem cyklistickým fanatikem, ne, neukradli mi kolo, dostal jsem rozum. Mezi námi, nohám se už nechce, čemuž se říká zchátralost věkem.
Pití mi už taky tolik nejde, nechám spát kdysi knížecí rod, a začnu porovnávat
Výsledek velice slabý, dvě srovnávačky.
Tady jsou.
Kostel svatého Vojtěcha. Vojtěch, příslušník rodu Slavníkovců býval pražským biskupem, v cizině známým pod jménem Adalbert. Vyhnul se smrti z rukou Přemyslovců, byl zrovna na cestách. Stal se misionářem, tak dlouho šířil dobro, až ho pohané v roce 997 v Prusku zabili, stal se tudíž mučedníkem a vešel do dějin jako svatý. Předpokládám, že ho nesnědli.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://kouzlostarychpohlednic.wz.cz/
Sice jsem navštívil historické místo, můžu se v hospodě vytahovat zcestovalostí, ale zdálo se mi to málo. Další stanici vlakem je
VELKÝ OSEK.
Libice nad Cidlinou patří pod Nymburk nebo spíš patřila, než jsme zrušili okresy, které v podstatě fungují dál.
Velký Osek je Kolínsko.
Není městem či městysem, přesto má svůj znak. Dnes může mít každý znak, přemýšlím, jestli i já jako soukromník si můžu pořídit svůj erb, ač nejsem šlechtického původu, aspoň o tom nevím, ani jsem nebyl v KSČ.
Jak je vidět na znaku, Velký Osek má svůj pramen, je na Husově náměstí, nabrat si vodu může každý bez poplatku, napil jsem se, bylo vedro, no, dobře, je to možná zdravé, ale raději dostanu průjem po pivu.
Samozřejmě bývám žíznivý i po historii mnou navštívených míst. Koho by snad historie Velkého Oseka zajímala, doporučuju odkaz:
http://www.velky-osek.cz/obec-197/informace-o-obci/historie/historie-obce/
Pochodil jsem po typické obci Polabí, místo hospody kuřácký klub, našel jsem však Vietnamce se studenými nápoji. Stále víc zjišťuji, že nebýt našich spoluobčanů původem z Asie, byly by české vesnice bez obchodů. Snad ještě lékárnu by někdo otevřel, v tom případě kromě zdraví jde hlavně o velký kšeft.
Co se týče srovnávaček, nemohl jsem se chytit.
Hlavní ulice se jmenuje Revoluční, provoz na ní je protivně velký. Kdepak, není nad automobily.
Kostel Nejsvětější srdce Ježíšovo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Hostinec Jana Daneše a stará škola, dnes obecní úřad. Místo hospody zavřený obchod, husy byly snědeny.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Obecní úřad, místo trafiky autobusová zastávka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Jak tak sestavuju svoje výplody, objevil jsem krásné stránky obce Velký Osek se všemi informacemi z dneška i historie. Mnohá města to tak nemají. Díky za ně, tak se pozná patriot, které já mám rád.
http://www.velky-osek.cz/
I pár starých fotek bych tu našel, až jsem se začal stydět za svoje pindy. Třeba jindy, vlak sem z Prahy jede každou hodinu.
Ke všemu jsem na konec své procházky kousek od nádraží našel místo, kde mi prodali točené. Myslím, že šlo o cukrárnu.
Ulice na obrázku se nejmenuje Nádražní, nýbrž 9.května, ale k nádraží míří. Vlevo je pošta, v Oseku je vlastně všechno.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Nádraží svým způsobem důležité, dokonce tady kdysi bývala restaurace na nástupišti. I o historii nádraží je velmi pěkně psáno na stránkách obce. Jde o železniční křižovatku, vlaky jezdí na tři strany, do Poděbrad, do Kolína a do Chlumce nad Cidlinou.
Já odjíždím domů, do Prahy přes Poděbrady.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pár mých fotek, hlavně z Libice je ZDE
Další srovnávací fotky z různých lokalit
Žádné komentáře:
Okomentovat