Čím jsem starší, tím víc mám času na cestování v mapách a podle publikací. Dost mě mrzí, že v době, kdy jsem byl fyzicky na vrcholu, bylo mnohdy těžké sehnat slušnou mapu, v turistických průvodcích bývala prvořadá skutečnost, kdy byla kde založená KSČ.
Prosím, i to je historie, jež by se neměla vyhýbat faktům, ať se nám líbí či nikoliv. Co bylo před padesáti léty, to si naše ročníky dobře pamatují, mladí na naše vzpomínky pohlížejí s nedůvěrou, nebyli jsme jiní.
Map je dnes dostatek, ani není třeba kupovat ty papírové, třebaže jsou lidé, pro které jiná mapa, než papírová, nemá smysl. Mě osobně fascinuje web Mapy.cz. Mapu si můžu stáhnout do chytrého telefonu a funguje i bez připojení k internetu, což mi hlava nebere, ale to se mi stává i u jiných záležitostí.
Historické fotografie se dají vyhledat na různých webech, pro mě, jehož pohybová stránka neustále upadá, jde o zábavu zajímavější než třeba sledování politické situace.
Ovšem jdu kolem knihkupectví a uvidím publikaci s historickými pohlednicemi a jsem lapen. Vydavatelství Baron z Hostivice už vydalo tolik nádhery. Velké těžké knihy, jejichž váha se musí počítat na kilogramy, jsou skvostné. Sednout si k nim, otevřít si flašku, kam se hrabou detektivky.
Jenže moje tulácká krev mě vyhání ven. Batoh naříká, jakou to volovinu jsem do něho nacpal. Chodím s knihou po městech, ruka mi div neupadne.
Znám v Praze knihkupectví, kam příležitostně zajdu, někdy se stane, že uvidím novinku. Loni zahlédnu publikaci Bezdružicko na starých pohlednicích. Vím, kde leží Bezdružice, tolik znalostí mám, ale co o městě vím? Jednou jsem tudy prošel při jakémsi dálkovém pochodu, už jsem pozapomněl.
Jak se tam dostanu? Z Plzně jede každé dvě hodiny pohodlný osobáček, cesta netrvá dlouho, vede z Pňovan kouzelnou krajinou, člověk i odloží čtení a dívá se. Měl jsem snad i štěstí, že kousek této vedlejší trati měl zrovna výluku, tak jsem se projel i autobusem přes Konstantinovy Lázně, kde vystupovali skoro všichni, asi deset lidí.
Autobus přijel na náměstí, byl jsem poslední pasažér, vystoupím, vlastně jsem byl rád, protože nádraží, konečná stanice trati Pňovany - Bezdružice, je kousek od středu města.
Bezdružice, německy Weseritz. O tom, jak dopadla velká část českého pohraničí po druhé světové válce, je dobře známo. Jde už o Tachovsko, které utrpělo odsunem občanů německé národnosti hodně, ale podíváme-li se na mapu, v Bezdružicích nejde přímo o pohraničí, kde zhruba pochopíme, ačkoliv neradi, co se tady v létech po roce 1946 dělo.
Zde žili Němci, kteří byli přinucení okolnostmi svůj domov opustit. Každý, kdo souhlasí s poválečným vývojem, by měl přijet právě do Bezdružic, aby uviděl i druhou stranu mince.
Žijí zde už lidé, kteří se zde narodili, považují místo za svůj domov, snaží se o zvelebení. Že to jde těžko? Jistě, i květině trvá dlouho, přesadíte-li ji, než zapustí kořeny.
Jsem na náměstí v Bezdružicích, ráno po dešti je příjemné, chvíli mi trvá, než se zorientuji, mnoho domů, zobrazených v mé, ano v mé, protože jsem ji v knihkupectví zaplatil, už nestojí nebo je změněno téměř k nepoznání. Vyhlížím, kde je hospoda, kam bych se mohl uchýlit, až mě přepadne žízeň, trochu neúspěšně, ale uvidím.
Začínám.
Náměstí nese v současnosi jméno Kryštofa Haranta, který, když byl v roce 1621 popravený při známé exekuci na Staroměstském náměstí, si psal ke jménu ještě z Polžic a Bezdružic. Pročítal jsem leccos, on zde nikdy nežil, ale patřil k tomu rodu, v době jeho popravy patřilo bezdružické panství Švamberkům.
Jak ukazuje letopočet, bourání ve městě se dělo ještě za monarchie.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Dům v jižní frontě náměstí, kde bývalo klempířství.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Pohled směrem k západu, v pozadí zámek. Dům vlevo vzbuzuje marné naděje, že hospoda je při ruce. Nečepují!
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Plac, ze kterého je zámek jako na dlani. V době, kdy jsem tady byl, se ozýval od zámku hlahol, což mě později vylákalo zajít na oběd do zámecké restaurace. Bylo tak plno, že se místo nenašlo. Snad se konala nějaké akce. Obsloužili mě na hřišti, jež je dobré hledat na ulici, směřující k Úterý, německy Neumarkt.
Domy vlevo padly při modernizaci.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Zacouval jsem kousek zpět, uprostřed je vidět sloup svatého Floriána, na mojí polovinu koláže mi nastavěli automobily.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Volové na dnešní autobusové zastávce tady pravděpodobně neprovozovali taxislužbu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Hostinec "Panský dům", důležité společenské středisko města. V pravé části sloužil lidem řezník, místo kterého je ona zavřená hospoda.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Dva domy uprostřed východní části náměstí. Když se v devadesátých letech začaly budovat na každém místě telefonní budky, nikdo netušil, že telefon bude nosit v kapse skoro každé dítě. A uplynulo dvacet let, co je to proti věčnosti. V paměti mám, když jsem se na sídlišti díval z okna, jestli už se zkrátila fronta u tamní telefonní budky...
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, vlevo fara, vpravo pobočka Plánské okresní spořitelny, dnes Dům Kryštofa Haranta s knihovnou.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Český statek, dnes opečovávaný rodinný dům. Vpravo je zeď domu, který tu v roce 1930 nebyl.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Zblízka sloup se svatým Floriánem, ochráncem před ohněm
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Údajně Mariánská pouť 1930. se zámkem v pozadí a s dodávkou v popředí dnes.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Jižní fronta náměstí bývala plná živností. Nechť nikoho nemýlí nápis hotel na současném snímku. Snad kdysi...
Pokud by lákal bezdružický zámek k návštěvě, je nepřístupný, určitě však není na pohled zdevastovaný.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Východní fronta náměstí. Lékárny v současnosti jen kvetou, všichni chceme umřít zdraví.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Pohled k západu, upravené vozovky, dlažby na prostranství se jménem Adolf Hitler Platz.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
První dům vlevo už zmiňovaný Panský dům, další dům Frankův hostinec, nejvýstavnější ve městě, postavený začátkem 20.století, stavem před jeho stavbou jsem tuto procházku začínal.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Východní strana náměstí. Kromě již zmiňované lékárny je vpravo v současnosti řeznictví s jídelnou. Prodali mi dobrou drštkovou. Ideální stav, u řezníka se nacpeme nezdravou stravou, pak zajdeme do lékárny vše napravit.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http:www.bezdruzice.cz
Jakási sláva se konala. Spíš funus. Zajímavé je, že dům v pravé části záběru nestojí, což asi pozná každý, ale kousíček domu za telefonní budkou je pravý roh řeznictví, o němž jsem právě pochvalně pěl.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http:www.bezdruzice.cz
Severní část náměstí, která se mírně pozměnila, kostel je schovaný za stromem, jak vidno, vpravo bývala zástavba i s chodníkem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http:www.bezdruzice.cz
Severní fronta náměstí z východního pohledu. Na staré fotce si někdo očísloval domy
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http:www.bezdruzice.cz
Opouštím náměstí Kryštofa Haranta a vydávám se ke škole. K pěkné budově se současnost zachovala skvěle, na fotce není vidět hezké sportovní zázemí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Od školy západně vede ulice Revolučních gard, o názvu si můžu myslet cokoliv, neznám souvislosti, jsem zticha. Tohle je ulička, vedoucí na náměstí Kryštofa Haranta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http:www.bezdruzice.cz
Křižovatka ulic Revolučních gard (vlevo nahoru) a Švermova.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Jsem v ulici Československé armády. Pohlednice láká k sáňkování. Nahoře ve shluku tří budov kromě hodinářství a řeznictví bývala Okresní zemědělská záložna, ve níž v současnosti sídlí Městský úřad.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Ulice Československé armády vede dolů k nádraží, v místech kde zleva přichází ulice Revolučních gard, stojí budova, připomínající, že v ní býval hotel U nádraží, budovu Skladištního a hospodářského družstva mi schovala garáž, nad níž vyčuhuje jenom bambule.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Václava Baxy a Markéty Novotné Bezdružicko na starých pohlednicích II. (Baron, Hostivice 2017)
Nádraží je za mými zády plné pracovníků, kteří tu opravují koleje, kvůli kterým je výluka. Železnice zde končí, jak na konci světa. Jízdenku zde neprodávají, taky proč, vlaky jezdí bez průvodčího. Kupodivu zde funguje železniční muzeum. Připozdívalo se, muzeum jsem nenavštívil, ale venku mají silný wifi signál, díky němuž jsem zjistil, že Češi právě vypadli z hokejového mistrovství světa, jak se stalo v posledních letech tradicí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Než přijede náhradní autobus, ze kterého nastoupím do vlaku směr Plzeň, ještě se podívám na město Bezdružice. Hezký pohled, vyfotil jsem ho a vedle dalších fotek z procházky je ZDE
Žádné komentáře:
Okomentovat