Jan Švejnar oznámil, že nepůjde do volebního boje o senátorské křeslo. Zklamání? Dalo se čekat?
Nepatřím do řady lidí, kteří z principu nenávidí Václava Klause, ale ani do řady jeho fanatických obdivovatelů. Snažím se v každém vidět člověka z masa a kostí. Nijak mi nevadila myšlenka, že by se mělo na Hradě střídat. Jméno Jana Švejnara jsem od roku 1990 slýchal v různých souvislostech. Ekonomický poradce prezidenta Havla, uvažovaný kandidát na předsedu vlády, působil v řadě dozorčích bank, častý oponent Václava Klause. Srovnávat ekonomickou fundovanost Jan Švejnar oznámil, že nepůjde do volebního boje o senátorské křeslo. Zklamání? Dalo se čekat?
Nepatřím do řady lidí, kteří z principu nenávidí Václava Klause, ale ani do řady jeho fanatických obdivovatelů. Snažím se v každém vidět člověka z masa a kostí. Nijak mi nevadila myšlenka, že by se mělo na Hradě střídat. Jméno Jana Švejnara jsem od roku 1990 slýchal v různých souvislostech. Ekonomický poradce prezidenta Havla, uvažovaný kandidát na předsedu vlády, působil v řadě dozorčích bank, častý oponent Václava Klause. Srovnávat ekonomickou fundovanost obou pánů by ode mne byla drzost, s velkými potížemi řídím ekonomiku své jednočlenné domácnosti.
Trochu mě ale zamrazilo, když jsem slyšel a četl předvolební vystoupení profesora Švejnara. Slyšel jsem fráze. Většinu života jsem poslouchal od politiků fráze a nic než fráze a tak mi hned vyráží kopřivka. Najednou mi bylo skoro jedno, kdo bude skládat prezidentský slib. Přímé setkání obou kandidátů se zvrhlo v debatu, kdo je větší ekonomický nýmand. Podle české ústavy přitom prezident nemá s ekonomickým fungováním státu mnoho společného. Mně by seděl spíš filosof.
V časopisu Reflex jsem viděl fotografii Jana Švejnara s jeho úzkým volebním týmem. Nepřirozené úsměvy, slyším fotografa, jak říká: "Řekněte sýr!". A pánové ochotně ukazují, že navštěvují zubaře. Mám z fotky hodně nepříjemný pocit. Vím, že právě to může být záměr fotografa či toho, kdo fotku zveřejnil. Nevěřím, že Jan Švejnar uvažoval o kandidatuře do Senátu. Myslím, že spíš přemýšlel, jak z toho ven. Vůbec nechci soudit, jestli je znechucený českou politickou scénou nebo zklamaný, že se mu cosi nepodařilo. Od prezidentské volby je zřetelné jeho couvání, nevěřil jsem hned, že by se stal normálním senátorem. Možná je to dobře, třeba bude takhle prospěšnější. Nevím.
Nevěřím, že by se za 5 let mohl stát prezidentem. Antiklause už nebude třeba, protože česká pravice nenajde nového Klause a levice by se musela hodně změnit. Přímá volba? Jenom kecy. Vždycky někdo populisticky nadhodí tohle téma a pak se všechno hodí do kouta na hromadu, kde už se léta valí třeba omezení poslanecké imunity. Složení poslanců bude po volbách jiné, ale zase to bude někde kolem 100:100.
Zase se budou ze zoufalství oslovovat špičkoví vědci, kterých je do politiky škoda, budou vylézat figurky, kterým by člověk nesvěřil ani dozor v parku. Možná, že už tu nebudu, ale někdy přemýšlím, že bych se přihlásil k Adolfu Bornovi. Monarchie mají vyřešené, koho na známku. Ve Velké Británii jejich Alžběta při svém zdraví je schopná přežít i svého nástupce. Angličané si z ní dokáží utahovat, ale běda tomu, kdo by ji chtěl ponížit.
V roce 2013 mi bude 70 (doufám), budu mít právo už být dostatečně senilní a jmenuju se Václav! Já vím, že mě zase nevyberou, ale raději skočím k holiči.
Nepatřím do řady lidí, kteří z principu nenávidí Václava Klause, ale ani do řady jeho fanatických obdivovatelů. Snažím se v každém vidět člověka z masa a kostí. Nijak mi nevadila myšlenka, že by se mělo na Hradě střídat. Jméno Jana Švejnara jsem od roku 1990 slýchal v různých souvislostech. Ekonomický poradce prezidenta Havla, uvažovaný kandidát na předsedu vlády, působil v řadě dozorčích bank, častý oponent Václava Klause. Srovnávat ekonomickou fundovanost Jan Švejnar oznámil, že nepůjde do volebního boje o senátorské křeslo. Zklamání? Dalo se čekat?
Nepatřím do řady lidí, kteří z principu nenávidí Václava Klause, ale ani do řady jeho fanatických obdivovatelů. Snažím se v každém vidět člověka z masa a kostí. Nijak mi nevadila myšlenka, že by se mělo na Hradě střídat. Jméno Jana Švejnara jsem od roku 1990 slýchal v různých souvislostech. Ekonomický poradce prezidenta Havla, uvažovaný kandidát na předsedu vlády, působil v řadě dozorčích bank, častý oponent Václava Klause. Srovnávat ekonomickou fundovanost obou pánů by ode mne byla drzost, s velkými potížemi řídím ekonomiku své jednočlenné domácnosti.
Trochu mě ale zamrazilo, když jsem slyšel a četl předvolební vystoupení profesora Švejnara. Slyšel jsem fráze. Většinu života jsem poslouchal od politiků fráze a nic než fráze a tak mi hned vyráží kopřivka. Najednou mi bylo skoro jedno, kdo bude skládat prezidentský slib. Přímé setkání obou kandidátů se zvrhlo v debatu, kdo je větší ekonomický nýmand. Podle české ústavy přitom prezident nemá s ekonomickým fungováním státu mnoho společného. Mně by seděl spíš filosof.
V časopisu Reflex jsem viděl fotografii Jana Švejnara s jeho úzkým volebním týmem. Nepřirozené úsměvy, slyším fotografa, jak říká: "Řekněte sýr!". A pánové ochotně ukazují, že navštěvují zubaře. Mám z fotky hodně nepříjemný pocit. Vím, že právě to může být záměr fotografa či toho, kdo fotku zveřejnil. Nevěřím, že Jan Švejnar uvažoval o kandidatuře do Senátu. Myslím, že spíš přemýšlel, jak z toho ven. Vůbec nechci soudit, jestli je znechucený českou politickou scénou nebo zklamaný, že se mu cosi nepodařilo. Od prezidentské volby je zřetelné jeho couvání, nevěřil jsem hned, že by se stal normálním senátorem. Možná je to dobře, třeba bude takhle prospěšnější. Nevím.
Nevěřím, že by se za 5 let mohl stát prezidentem. Antiklause už nebude třeba, protože česká pravice nenajde nového Klause a levice by se musela hodně změnit. Přímá volba? Jenom kecy. Vždycky někdo populisticky nadhodí tohle téma a pak se všechno hodí do kouta na hromadu, kde už se léta valí třeba omezení poslanecké imunity. Složení poslanců bude po volbách jiné, ale zase to bude někde kolem 100:100.
Zase se budou ze zoufalství oslovovat špičkoví vědci, kterých je do politiky škoda, budou vylézat figurky, kterým by člověk nesvěřil ani dozor v parku. Možná, že už tu nebudu, ale někdy přemýšlím, že bych se přihlásil k Adolfu Bornovi. Monarchie mají vyřešené, koho na známku. Ve Velké Británii jejich Alžběta při svém zdraví je schopná přežít i svého nástupce. Angličané si z ní dokáží utahovat, ale běda tomu, kdo by ji chtěl ponížit.
V roce 2013 mi bude 70 (doufám), budu mít právo už být dostatečně senilní a jmenuju se Václav! Já vím, že mě zase nevyberou, ale raději skočím k holiči.
Žádné komentáře:
Okomentovat