Vím, že dotyčné herečce je to putna, ale já jsem se dnes večer v Divadle Ungelt do ní beznadějně zamiloval. Viděl jsem představení Picasso. Paní Cibulková za roli slečny Fischerové dostala Thálii za rok 2006. Takže jdu s křížkem po funuse? Já myslím, že ne, radost jsem si udělal dnes, tohle není módní záležitost a nakonec je to můj blog.
Dostat lístek do Ungeltu není zase taková sranda. V hledišti je zhruba 80 míst, takže cena za vstupenku 380 korun je vlastně milosrdná. Vůbec mi není jasné, jak tenhle skvost mezi pražskými divadly funguje. Repertoár, kde mizernou hru ještě za 13 let nedávali, hostují tu špičkoví herci. Divadlo je soukromé a existuje. A když se udělují divadelní ceny, často se o Ungeltu hovoří. Kdo divadlo navštíví poprvé, má dojem, že vstoupil do příjemné stylové vinárny. Rád sem chodím brzy, abych si v klidu dal skleničku vína. Samotný sálek má 7 řad a sedí se pohodlně. Při úrovni her bych vydržel i stát. Majitel Milan Hein má být na co pyšný.
Dostat lístek do Ungeltu není zase taková sranda. V hledišti je zhruba 80 míst, takže cena za vstupenku 380 korun je vlastně milosrdná. Vůbec mi není jasné, jak tenhle skvost mezi pražskými divadly funguje. Repertoár, kde mizernou hru ještě za 13 let nedávali, hostují tu špičkoví herci. Divadlo je soukromé a existuje. A když se udělují divadelní ceny, často se o Ungeltu hovoří. Kdo divadlo navštíví poprvé, má dojem, že vstoupil do příjemné stylové vinárny. Rád sem chodím brzy, abych si v klidu dal skleničku vína. Samotný sálek má 7 řad a sedí se pohodlně. Při úrovni her bych vydržel i stát. Majitel Milan Hein má být na co pyšný.
Vůbec se nechci pouštět do kritického hodnocení představení. Myslím, že před dvěma roky kritici rozebírali a rozebírali. Jde mi o neskutečné herectví Vilmy Cibulkové. Ta ženská se v roli pohybuje tak, že laik jako já, jenom žasne. To je přesně to, proč mám rád divadlo. A protože se mi líbí i jako žena, je tu láska. Pochopitelně, že platonická, aby si snad někdo nemyslel, že budu dělat nějaké vylomeniny. Plesnivý důchodce. Ale dnes jsem tleskal hodně.
Tleskal jsem i Milanu Kňažkovi v roli Picassa. Jeho krásné, pečlivé češtině. Vyslovuje tak pěkně měkce, jak to umí jen Slováci. Poradce prezidenta Havla, Mečiarův blízký spoupracovník, poté oponent, slovenský ministr zahraničních věcí, mimistr kultury a kdoví jaké funkce ještě vykonával. Kdo si ještě vzpomene, že v polovině roku 1989 vrátil titul zasloužilého umělce? Škoda ho byla pro politiku. Pro mne zůstane velkým hercem a dnes večer mě o tom znovu přesvědčil.
Ke štěstí a dobré náladě stačí zdánlivě málo.
Text byl zveřejněn 27.4.2008 na Respekt blogu. Do 1.9.2010 si ho otevřelo 1159 čtenářů. Líbil se 11 čtenářům. Na blog Týdne byl přesunut 4.10.2010
Fotky
Fotky
BLOG TÝDEN
Žádné komentáře:
Okomentovat