Cétéčko

Když jsem slyšel poprvé tohle slovo, měl jsem pocit, že to je alkoholický nápoj, který ještě neznám. Zeptal jsem se, vypadal jsem jako blbec. Nemusím vědět všechno.
Paní doktorka, která mě má v poslední době na starosti, mi sdělila, že mě posílá na cétéčko. Aby si nemyslela, že léčí vola, vzal jsem to jako fakt, kdyby se hovor nekonal telefonicky, chytře bych pokýval hlavou.
Vzal jsem si na pomoc Google. Nejchytřejší na světě mi sdělil, že to je CT, což mě napadlo už předtím. Že to je počítačová tomografie. Věděl jsem zase prd, mohl jsem dál bádat, ale znám to, za chvíli by se mi stejně objevila fotka Kalouska nebo jiné celebrity.
Byli na mě hodní. Nebudu popisovat, co se mnou dělali. Kdo to zažil, pamatuje si, kdo ne, stejně líčení přeskočí.
Dali mi něco vypít, nebylo to ani hnusný, ani dobrý. Nijaký.
Když mě propouštěli, sympatická paní mi říká:
"Dneska musíte hodně pít!"
Slýchával jsem spíš opak, ale budiž. Stříkali mi do žíly nějaký šmejd. Prej.
"A co?"
"Všechno?"
"Jistě, i pivo. Hlavně plzeňský."
Co bych neudělal pro svoje zdraví.
Vylezl jsem před nemocnici, hospoda. Čepují Prazdroj. Dávají provizi? U Emy Destinové mě už ceny předkrmů posílají jinam. Naproti nemocnici jsou ve stejném vchodu služby pohřební a exekutorské.
Asi zmizím v Braníku.
Psáno ve výčepu vína, kde funguje wi-fi.


Facebook - Václav Víšek