Vyšehrad, Nové proboštství
Novogotická stavba stavitele Josefa Niklase, dokončená roku 1874. Procházet se po Vyšehradě v letošním krásném podzimu je snad nezaslouženou odměnou. Stromy stavbu mírně skrývají. Zkusím sem přijít ještě v zimě, až listí opadá. Ale mám zkušenost, že často není výsledek lepší. Uvidím, zatím nechávám toto.
Vyšehrad, pohled na Prahu
I na Vyšehradě procházejí turisté, navzdory tomu mi připadá místo klidnější než jiná místa v Praze. Snad, že se sem musí vylézt. Do kopce. Výhled je stále krásný. Jako by ty dvě fotky ani nedělilo 42 let.
Stromovka, Šlechtova restaurace
Tedy bývalá. Jedna z velkých ostud současné Prahy. Rozpadající se stavba je obalená, to co je vidět na fotce je jen počmáraný papundekl nebo jiný materiál. Na druhé straně je občerstvení, zvané honosně Café bar. Vypadá jako útočiště bezdomovců, ceny jsou skoro malostranské. Snad se na objektu pracuje, nevím, byl jsem tu v poklidnou sobotu.
Stromovka, místodržitelský letohrádek
Spíš cesta k němu, snad jsem tu nebyl od té doby, co jsem fotil černobílou fotku, spletl jsem se a lítal po Stromovce jako blázen. Možná, že se pokusím opravit někdy v zimě.
Vltava a její mosty
Pohled přes Strakovu akademii (úřad české vlády) od Hanavského pavilónu na Letné. Sem stojí za to vylézt. Potřeboval jsem se dostat na místo, odkud jsem určitě fotil tenkrát. Ukázněně jsem čekal, až se vzájemně zvěční veselé Japonky. Jejichfocení se mi zdálo nekonečné a to byly jen tři!
Čechův most z Letné
Uprostřed je vidět kaple sv.Máří Magdalské z roku 1635. Ovšem tehdy stála asi o 31 metrů jinde. Byla přemístěna v letech 1952-58 kvůli úpravám Čechova mostu. První významná stavba, která byla přesunuta. Později stejný spolek přesunoval v sedmdesátých letech kostel v Mostě, což byla pro média velká senzace.
Staroměstské náměstí,
pohled na radnici od Štorchova domu, na jehož úpravě jsem se v roce 1970 podílel i já. Nelíbila se mi tenkrát rudá vlajka, chytil jsem za ní a ona upadla i s konzolí, byl jsem dokonce souzen pro výtržnictví. A to prej jsem měl kliku, na praporu nebyl vercajk (srp a kladivo), jinak by mi přišili hanobení spojence. Tu konzoli tam nikdo nikdy zpátky nepřidělal a tak i ve významných výročích zůstával Štorchův dům neozdobený. Ale má tohle nějakou souvislost se Staroměstskou radnicí? Lidí na náměstí přibylo, že?
Staré Město, Týnská ulička
Prostor za Týnským chrámem prokoukl. Bezpochyby. V pravé části byla spíš zřícenina, dnes je tu jazzový a bluesový klub Ungelt. A to auto, co mi stíní vlevo, mi byl čert dlužen.
Staré Město, Týnský dvůr nebo Ungelt
Obojí je správné. Kdysi dávno kupecký dvůr. Tady je změna až drastická. Kousek odtud jsem navštěvoval zeměměřickou průmyslovku. Tady, na přelomu padesátých a šedesátých let, jsme se učili podrobně zaměřovat objekty. V omšelém a otlučeném prostředí jsme tu měli naprostý klid, profesor nás tu mohl i tělesně trestat, nikdo ho neviděl. Za lumpárny, za kouření, za to, že jsme byli tak pitomí a nic nepochopili. Aby bylo jasno, rád na tu dobu vzpomínám. Je pryč, stejně jako až mrtvolný klid v tomhle místě, a stejně jako měřické metody, které jsme se tu učili. Ty zničila moderní elektronika.
Staré Město, Malá Štupartská čp.634
Hezké dveře v zanedbaném prostředí mě tenkrát zaujaly. Dnes se tu pije pivo.
Staré Město, Malá Štupartská
Tahle fotka vznikla z pochopitelné nostalgie, osm let před jejím pořízením jsem tady maturoval. Podle starých negativů vím, že jsem fotil na Prvního máje, proto ty fangle. V roce 1969 ještě leckde zatvrzele nevyvěšovaly vlajky rudé. Jestlipak je ten strom tentýž. Určitě stojí na stejném místě. Že by za ta léta tak málo vyrostl? No, já jsem furt stejnej (myslím velikost).
Staré Město, Štupartská ulice
a pohled na věže Týnského chrámu. Historii kostela jistě každý zná, kdo ne, tak si to najde.
Strčím sem vzpomínku. Jedna skupina mých spolužáků měla pro maturitní práci změřit výšku Týnského chrámu. Vyšlo jim asi 80 metrů. Stáli jsme tady v tomhle místě všichni chytří a kroutili hlavou. Petřínská rozhledna, která měří 60 metrů, nám připadala vyšší. Šla kolem spolužačka, která nevěděla o co jde, ptali jsme se jí na odhad výšky. Řekla 80. Málem jsme se váleli smíchy po zemi. Ona byla trochu mimoň.
Navštívili jsme Pražskou informační službu. Tam jsme našli údaj o 3 centimetry odlišný od spolužáky změřeného. Dál jsme se zřejmě šli divit někam na pivo. Dvakrát měř, jednou řež nás učili. Úkol zněl změřit dvakrát! U piva vznikla myšlenka, že druhé měření se převezme z informační služby. Tedy výsledek, měření se muselo podle výsledku zpětně nafixlovat.
Staré Město, Prašná brána
Pohled z Celetné ulice. Lidí tu přibylo tolik, že se musel chodník rozšířit. Až mě to při dnešním focení pletlo. Vpravo bývalo předpremiérové kino Sevastopol, tam se platilo o korunu víc, nyní tu je muzikálová scéna Broadway. Vždyť jsme téměř v New Yorku.
Facebook – Srovnávací fotky
Žádné komentáře:
Okomentovat