pátek 7. října 2011

Praha 1969-2011 část 4

Staré Město, Betlémská kaple
Pohled na Betlémské náměstí, vzadu Náprstkovo muzeum. Nevzhledné krámky na levé straně uličky nahradily "vzhledné" čmáranice. Vpravo je vidět kresba Švejka, vyvedená "umělecky", aby všichni viděli, že my Češi máme svůj idol. Kromě Jágra.



Staré Město, Jilská ulice
jedna z ulic, která léty prokoukla. Vpravo je kousek kostela svatého Jiljí.



Staré Město, Jilská ulice
Zleva přichází ulice Vejvodova. Kdo jde rovně, narazí na hospodu U Vejvodů. Jedna z hospod, kam jsem občas zavítal na Staropramen. Tam jsem jednou narazil na skupinu intelektuálů, kteří se opili jako dlaždiči. Je zajímavé, jak nebylo možné rozeznat společenské postavení popíjejících. Hospoda na takovém místě těžko může být levná, ale je pěkná, Prazdroj mají v okolí nejlevnější, cena v tomto týdnu byla 32,90.



Staré Město, Řetězová ulice
Tuhle fotku jsem dlouho hledal, dokonce jsem musel do vinárny v Divadle Na zábradlí, kde jsem v okolí bloudil. Ujistili mě, že to tam znají, že to je skoro určitě Liliovka. Pak jsem procházel Liliovkou třikrát sem a tam. Ale ve vinárně byli příjemní.
Místo padajícího baráku je zde krejčovský salón s hezkým jménem Zašívárna. Bál jsem se, abych nedostal přes hubu. Překážela mi dodávka, do které něco nakládali. Byli nervozní víc než já. Mysleli, že je šmíruju, motal jsem se tu s notebookem, kde kám staré fotky. Kdoví, co oni vyváděli. Nakonec odjeli a uličku mi ozdobila jakási zrzka.



Staré Město, Řetězová ulice
Z druhé strany než předchozí fotka. Asi mě tehdy ulička zaujala. Možná se mi zdála správně zašlá.



Staré Město, Anenská ulice (rovně),
foceno z Řetězové, vpravo i vlevo Liliová.



Staré Město, Liliová ulice,
vpředu kousek Náprstkova muzea na Betlémském nálěstí. Vlevo je dnes Choco Café U červené židle. Tam chodí moje neteř jednou do měsíce na pokec (asi babinec). Vždycky dostanu pozvánku, já že čokoládu chlapi nepijou, prý by mi do toho šoupli i rum. Tak nevím. My chodívali vpravo na rohu do vinárny V Zátiší. Hezký tichý zapadáček, kam jsme chodívali raději než na Betlémské náměstí k Plebánovi, kde bývala pivnice Rybárna, docela obstojný pajzl, proto byl zrušený, a vznikla vinárna. Kupodivu vše dále funguje včetně restaurace U Betlémské kaple na druhém rohu. Odloženou flašku vpravo na okně jsem nevypil já!



Staré Město, Betlémské náměstí,
zase kousek Náprstkova muzea vidím. Pár fotek, složil bych ho celé. A vpravo je roh vinárny V Zátiší.



Staré Město, Náprstkova ulice,
řada aut místo dvou motorek, dnešní motorkáři mě asi okřiknou, jako že to jsou motorky!. Je vidět plakátiště, jak jsem je znával od svého dětství. Uprostřed jsou programy pražským kin. Kolik že jich bylo? ...sát? Otík z Vesničky střediskové by to věděl přesně. Pod kiny jsou divadla. A za plakáty je ulička Stříbrná.



Staré Město, Stříbrná ulice
Touhle nevzhlednou, ale fotogenickou uličkou se prochází k Divadlu Na Zábradlí, kam jsem tak rád chodil, snad ještě chodit budu. 3:4 křídou napsané na levé budově byl výsledek hokejové bitvy na mistrovství světa v březnu 1969 ve Stockholmu. 3:4 je z pohledu SSSR, po zápase následovaly mohutné oslavy, jejichž součástí bylo i zničení kanceláří sovětského Aeroflotu. Ale o tom už jsem dnes psal výše.



Staré Město, Náprstkova ulice,
její ústí do ulice Karolíny Světlé (rozené Rottové). Vždycky při focení dělám minimálně tři fotky, abych měl výběr. Tady se daly použít všechny tři, vybral jsem tu s fešnou slečnou (paní?), když už je omítka počmáraná.



Staré Město, Staroměstská vodárna,
dole klub Lávka. Auta, auta, auta...



Staré Město, Anenské náměstí,
pohled z Anenské ulice



Staré Město, Anenské náměstí,
zelená budova patří Divadlu Na zábradlí, ulička uprostřed se jmenuje Stříbrná a fotil jsem jí už z druhé strany.



Staré Město, Smetanovo nábřeží,
Vlevo bývaly veřejné lázně (nebo ještě jsou?). Průchod z nábřeží na Křižovnické náměstí býval dost nepříjemný. Ne, že by mě tam někdo přepad, co by si na mně vzal, ale nesympatický opuštěný tunýlek. Teď už opuštěný není, samý obchůdek. S kravinami. Nesmírnými. Vlastně ani nevím, co by se mi líbilo víc. Zase tudy nerad chodím.



Staré Město, Karlův most,
Generální oprava v roce 1969. 42 let uplynulo a staveniště je tu zase. Ohražené, nechtěli mě pustit dovnitř. Nějak jsem odpovědnému pracovníkovi vysvětlil, jaké dělám krásy, a tak na jednu fotku... Býval bych potřeboval ještě o kousek blíž Vltavě, bál jsem se dál něco dalšího požadovat, aby mě nevyhodil. Lepší něco než nic.



Staré Město, Staroměstská vodárna
nevypadala příliš vábně. Dole je dnes klub Lávka, ty hlavičky, to je školní výlet.



Staré Město, Karlův most
Ze srovnání mám radost. Staveniště a kouzelným proutkem mávnutí a umělec zájemce zvěční za pár šupů (či Eur). Na Karlově mostě se stavělo hodně, když jsem se vnucoval dnešnímu stavbyvedoucímu, říkal jsem mu, že se tu staví furt. Koncem roku 1974 se opravovala dlažba, to si pamatuju. Šli jsme s kolegou Radkem B. (nebudu jmenovat, žije v USA, aby ho nevyhostili) směrem na Malou Stranu, večer, snad jsme hledali kulturu nebo hospodu, dohadovali jsme se, jak těžké je dusátko (nebo jak se to jmenuje) na dlažbu. Jestli bychom ho zvedli. Povedlo se a když jsme nástroj měli v rukách, hodili jsme ho do Vltavy. Strašná rána nás rozesmála, most byl naštěstí liduprázdný. Výtržnictví? Asi ano, snad už promlčený. Byli jsme to volové!



Staré Město, pohled z Karlova mostu



Staré Město, pohled z Karlova mostu
směrem k Národnímu divadlu. V posledním desetiletí, kdy je z mostu stala téměř neprůchodná zóna, tolik lidí se tu dychtivě mačká, jsem rád chodíval v listopadu do Malostranské besedy. Listopad je měsíc snad nejméně turistický, je lezavo, brzy tma. Pražský Hrad svítí do noci...





Facebook – Srovnávací fotky








Žádné komentáře: