Končím s porovnáváním svých fotek z roku 1969. Už jich víc vhodných nemám. Zajímavá činnost. Časem jsem pochopil svou tehdejší potulku po Praze, hlavně historické. Fotek jsem udělal víc, ale těžko najít ve Stromovce ten správný strom. Někde to prostě nešlo. Šlo to velmi rychle, za 42 let se přece jenom tolik nezměnilo jako u pohlednic z přelomu 19. a 20.století. U fotek, které dělal někdo jiný, musím víc přemýšlet. Nemůžu si pamatovat podrobně na tehdejší focení, ale nějak podvědomě jsem vyhledával místa, kde jsem mohl stát. Asi jsem se zas tolik nezměnil, třebaže zrcadlo mluví jinak.
Malá Strana, Kampa
Pohled z Malostranského nábřeží, odkud vedou schody, jejichž dolejší konec je na fotkách vidět. Dnes je vidět i Karlův most, protože vzrostlá zeleň trochu vzala za své. Pro moje oči je příjemnější starý pohled, ale jde o to, jak by vypadala zeď a další, pokud by se nechal původní stav.
Malá Strana, Kampa
Pohled na most přes Čertovku z Malostranského nábřeží. Romantika otlučených budov sice vzala za své, ale i staré baráky se musí udržovat.
Malá Strana, Čertovka
Foceno z mostu, který je na předchozím snímku. Budovy opravené, zeleň vzrostla a schovala mlýnské kolo, u kterého je Mlýnská kavárna
Malá Strana, pohled z Kampy
Přes Vltavu je vidět Střelecký ostrov, část Karlova mostu, Staroměstská mostecká věž, kostel svatého Františka z Assisi, Staroměstská vodárna.
Tenhle záběr dnes prakticky není možné udělat bez lodí. Je jich na Vltavě až neuvěřitelné množství. I s hezkými českými názvy. Třeba jako tahle: Classic River.
Malá Strana, Velkopřevorské náměstí
Zdánlivě klidný kout před francouzským velvyslanectvím, které v záběru není. Ovšem naproti němu je Lennonova zeď, kam míří hodně návštěvníků. Ulička vede k Velkopřevorskému mlýnu. Náměstí má stín od mohutného Beethovenova platanu.
Malá Strana, Čertovka
Ani jsem nedoufal, že mi srovnání vyjde. Musel jsem fotit dírou mezi zámky zamilovaných. Napadlo mě, co bych dělal, kdybych si zde zamknul velkou lásku, ona mi zdrhla? Vzal pilku na železo a řezal? Srovnání jakž takž vyšlo. Velkopřevorský mlýn hlídá vodník Kabourek. Tak se jmenoval jeden můj spolužák z druhé třídy, strašnej syčák, skončil snad v polepšovně, ale já si na něj pamatuju dodnes. Obdivoval jsem ho. Nebude to asi on, nevydržel by sedět na jednom místě.
Malá Strana, Čertovka
Další snímek přes zámky zamilovaných, to jsem chtěl původně vyhodit a teď koukám, že to jde. Vpravo je restauračka, vyzdobená kytkama.
Malá Strana, pohled z Kampy
Kolem Lichtenštejnského paláce (vpravo) přes Vltavu na Staroměstskou vodárnu. Srovnání tenkrát a dnes asi není třeba komentovat.
Malá Strana, Na Kampě
Když si uvědomím, že jsem tehdy fotil v červnu, pravděpodobně o víkendu, protože i za komunistů jsem musel někdy chodit do práce, je srovnání těžko uvěřitelné. Turistická sezóna snad ani neexistovala. Pod Karlovým mostem se projížděl hoch na kole, dnes by ho ušlapali. A to je říjen. Návštěvníci zahrádky před restaurací na mě hleděli dost nevraživě, fotil jsem vícekrát, jak jsem hledal správné místo, snad jim ani nechutnalo. Když se podívám na sebe nedivím se. Uznávám, že dnešní fotka je mizerná, nezvládl jsem ostré sluníčko.
Malá Strana, Kampa,
Pod Karlovým mostem. Na místě, odkud jsem měl fotit, prodávala paní občerstvení. Naštěstí byla tak překvapená, když jsem se jí začal motat mezi uzeninami, že mě ani nevyhodila. Pán s čepicí á la Jiří Stivín je zákazník, čekající na klobásu.
Malá Strana, Kampa
Malostranská mostecká věž. Karlův most se tehdy opravoval, proto chybí socha.
Malá Strana, Jiřího Červeného
Uzounká ulička, mezi ulicemi Na Kampě a Hroznovou.
Malá Strana, Sněmovní
Vpravo Poslanecká sněmovna, pod praporem je hlouček, možná i poslanci.
Malá Strana, Thunovská
Zase lešení. Kolikáté lešení tohle je v mém seriálu?
Malá Strana, Thunovská
Za zády jsem měl restauraci U hrocha, kde prý potkáte leckteré zákonodárce.
Malá Strana, Thunovská
Ulice končí, začínají Zámecké schody. Nával, davy se ženou z Hradu. Je vidět štít restaurace U krále brabantského. Znám název, nepamatuju se, že bych v ní někdy byl, podle cen na jídelníčku asi nikdy nebudu.
Malá Strana, Zámecké schody
Je to opačný pohled než předchozí, pod schody je ulice Thunovská.
Malá Strana od Hradu
Narostly stromy a zakryly chrám svatého Mikuláše
Malá Strana od Hradu
Nejen Malá Strana, značný kus Prahy. Krásně je rozeznatelné Národní divadlo, věže kostelů raději nebudu pojmenovávat, mohl bych se seknout, ať se raději spletou prohlížející.
Malá Strana od Hradu
Pár domů v Nerudově ulici a nad nimi vpravo nahoře Strahovský klášter.
Malá Strana, Nerudova
Kdysi Ostruhová, ale Jan Neruda ulici proslavil, že v ní bydlel. Jenom proto, že hodně napsal, ulice nese jeho jméno. Já už taky furt něco píšu, akorát, že ne tak dobře jako on. Ale umím jiný věci, raději pomlčím…
Malá Strana, Malostranské náměstí
Uprostřed s morovým sloupem. Pokročili jsme, už třídíme odpad.
Hradčany, Loretánské náměstí
Přišlo tenkrát září a zachtělo se mi na Hrad. Letos jsem myslel, že se tady moc nezměnilo, že nemá srovnávání cenu. Ale když už jsem začal. Tady třeba je více zeleného a senzace! Tenkrát parkovalo před ministerstvem zahraničí více aut.
Hradčany, Loretánské náměstí
A kostel Panny Marie Andělské.
Hradčany, Černínská
V téhle ulici se změnilo dost.
Hradčany, kostel Panny Marie Andělské
Přinejmenším je kostel omítnutý.
Hradčany, Loretánské náměstí
Kostel Loreta známý svou zvonkohrou. Sem jsme chodívali s dětmi podívat se na jesličky. O Vánocích byly obrovské fronty. Protože podívaná bývala až do Tří králů, začali jsme chodit na Silvestra. Lidi se duševně připravovali na alkoholické loučení se starým rokem. A na jesličkách bylo prázdno. Mělo to jednu nevýhodu, každé dítě si chtělo do huby ovečky hodit korunu, aby mu zabečela. A my měli tři. Protože je nikdo nepostrkoval, aby nezdržovaly, bylo nebezpečí, že mě zruinují. Jednou jsme byli potom v hospodě U dvou slunců, což tehdy byla obyčejná knajpa s levným pivem, k jídlu nám předložili párky. Taky levné. Jeden rok napadl sníh, děti mě uprosily, že chtějí sáňkovat, pak nějak zestárly a silvestrovská tradice naší rodiny zmizela. Už zbyly jenom chlebíčky a pití.
Hradčany, Kapucínská
Hrůzný pohled. Člověk se přestává divit, že za rohem U zlaté hrušky stojí dršťková polívka 170 korun. Někdo úpravy zaplatit musí…
Hradčany, Kanovnická
Konečně zase lidi. Je zajímavé, že v krásně opravených uličkách málem člověka nepotká, přestože Hrad je jich plný. Je to jako všude. V Benátkách jsme taky chodili v plné sezóne v uličkách, které byly liduprázdné. Vpředu je vidět Martinický palác.
Dokončení mé pouti je v dalším pokračování Praha 1969-2011 část 8.
Facebook - Srovnávací fotky
Žádné komentáře:
Okomentovat