Malá Strana, Hergetova cihelna
Pohled z Karlova mostu. V první chvíli bych nejraději zavítal do snímku před 42 lety, ale možná už by leccos nebylo. Teď vidíme Kafka muzeum, hospodu na vodě, opravené baráky, do lesa holt musíme jinam.
Malá Strana, Míšeňská ulice
Slezeme z Karlova mostu kolem hotelu U tří pštrosů. Bývala to spíš hospoda s plzeňským, ale myslím, že první cenová skupina, neboli nic pro našince. Kdybych byl hodně bohatej, neubytoval bych se v Hiltonu, ale tady. Možná by mi lezly davy lidí na nervy, asi nakonec stejně skončil v nějaké páté cenové skupině...
Malá Strana, Míšeňská ulice
Sympatická ulička v blízkosti přeplněného Karlova mostu. I pěkná kavárna s dobrým kafetem se tu najde.
Malá Strana, U lužického semináře
Ulice se táhne a kroutí od Klárova až ke Karlovu mostu. Vede tudy i cyklostezka, po které někdy jezdím, když z Podolí mířím na sever. Bývá plná lidí, přesně jak je vidět na fotce. Tady to vypadá na skupinu, někde musí být někdo s deštníkem.
Historka. Už je to promlčený. Míval jsem hodně gramodesek, zahraniční se sháněly těžko, ale měl jsem i hodně domácí pop, jazz, rock, máma mi dokonce kvůli nim uvolnila kus kredence. Nerada. Měla mě ale ráda. Stalo se, že jsem zakládal vlastní rodinu, potřeboval jsem spíš peníze než elpíčka. Dal jsem si inzerát, myslím, že do Melodie, zasílal jsem seznam. Desky z Gramofonového klubu, kde vycházely za slušnou cenu párkrát za rok výborné věci z ciziny v omezeném nákladu, ty se prodaly okamžitě, dokonce jsem je prodal dráž než byla kupní cena. Ale díla domácí, jedna deska za 44 korun, za ty jsem chtěl snad dvacku. Ozval se mi člověk, adresu měl zde U lužického semináře. Nesouhlasil se zásilkou na dobírku, že si chce desky prohlédnout.
Zašel jsem k němu s plnou brašnou. Pečlivě je prohlížel, zajímaly ho hlavně obaly. Jakýsi podivín. Taky, na čem jsem desky přehrával. Jeho jméno si pamatuju dodnes, nebudu ho zveřejňovat. V Praze jsem narazil na prodejnu gramodesek. Koukal jsem přes výlohu na prodavače, byl mi povědomý, jméno va dveřích mi dalo za pravdu. Prodával za plnou cenu desky, které nakupoval na inzeráty.
V dnešní době, kdy si různí šíbři přehazují milióny sem a tam, je historka skoro legrační. No, jak říkám, je to promlčený. Důsledek plánovitého hospodářství. Pan vedoucí malinko podnikal v socialistickém sektoru.
Malá Strana, U lužického semináře
Konec oné ulice, pokud vezmu, že začátek je na Klárově. Lidi jako by zmizeli. Ale minulý záběr byl poslední v jednom dni, tenhle první ve dni dalším. A vypadalo, že snad sprchne.
Malá Strana, pohled na Čertovku
Vlevo je stejnojmenný hotel.
Malá Strana, Čertovka
Na lodičkách se ještě jezdilo. Kdo tu bydlel, možná jezdil do hospody či jinam, po vodě.
Malá Strana, Na Kampě,
Čertovka pod obloukem Karlova mostu. Podivný klid, můžu odpřisáhnout, že normálně bývá jinak. Zahraniční návštěvníci v půl jedenácté ještě snídají.
Malá Strana, Na Kampě
Starého zákoutí určitě není škoda. Vpravo Lichtenštejnský palác, průhledem je vidět Staroměstská mostecká věž a zelená kopule kostela svatého Františka z Assisi.
Malá Strana, pohled z Kampy.
Na Vltavu, na Staroměstskou vodárnu, na Novotného lávku, na jez, který tu byl dávno před námi. Tam druhé straně jsem často čekal na tramvaj do Podolí po návštěvě divadla Na zábradlí. Po pěkném představení následoval překrásný pohled, snad nejhezčí, na pražský Hrad. Ani mi moc nevadilo, čekal-li jsem na sedmnáctku dlouho.
Malá Strana, Čertovka
Možná není pro někoho záběr příliš zajímavý, takových mostků je! Jsou vidět červenobílé tyče, jakoby měřické trasírky, připomínající, že se zde jezdíval vodní slalom.
Malá Strana, Hroznová ulice
v blízkosti Velkopřevorského mlýna. Dlouho jsem nemohl pochopit, kudy jsem to tenkrát, v roce začínající normalizace, s foťákem putoval. Už jsem se chtěl někoho zeptat, jestli neví, kde se na Malé Straně prodávalo uhlí. Zrovna šli kolem Japonci, ti nevypadali, že mi poradili. Na ty ženský jsem čekal dlouho, abych na fotce vůbec někoho měl.
Malá Strana, Hroznová ulice,
pokračuju dál, lidi se proměnili na auta. Rovně bych došel k hotelu kampa Garden. Vlevo je uzounká ulička Jiřího Červeného.
Malá Strana, Nosticova ulice
Vlevo Nostický palác, ve kterém sídlí Ministerstvo kultury. Tichý kout.
Malá Strana, Nosticova ulice
Spíš malý kousek uličky z Nosticovy vycházející. Beze jména. Končí vraty, za kterými je francouzské vevyslanectví, tedy jeho zadek.
Na Facebooku jsem byl opraven. Za brankou bydlí lidí a nejedná se o žádný zadek velvyslanectví a vůbec žádný zadek.
Malá Strana, Maltézské náměstí
Při pohledu na srovnání jsem ochotný odpouštět turistickému průmyslu, který k nám vtrhnul a někdy nás otravuje. Vlevo roh Nostického paláce, rovně je ulice Nebovidská, která bývala zajištěná dřevěnými trámy, aby zdevastovaný objekt vpravo nezavalil ulici.
Malá Strana, Maltézské náměstí,
Tady se mi líbí. Nahoře vyčuhuje chrám svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, uprostřed sousoší svatého Jana Křtitele od F.M.Brokoffa z roku 1715. Paraplata patří restauraci U Malířů, která tu bývala i za mého mládí, ovšem bez zahrádky.
Malá Strana, Prokopská ulice
Pohled směrem na Maltézské náměstí. Nevzhledný vchod obsadila jakási španělská restaurace.
Malá Strana, Malostranské náměstí,
tramvaj tehdy jezdila trochu jinak, vpředu Malostranská beseda, hodně změněná a vlevo skřípu zubama, když vidím místo tradiční Malostranské kavárny nápis Starbucks Coffee.
Malá Strana, Malostranské náměstí
Pohled od Malostranské besedy na Dům Smiřických. Pak, že tenkrát bylo málo aut. Už tenkrát se zahnízdily a nezbavíme se jich!
Malá Strana, Malostranské náměstí
Podloubí u Malostranské besedy ožilo.
Malá Strana, Malostranské náměstí
Trochu jiný pohled na Dům Smiřických. I zde je vidět, že koleje tramvaje vedly jinudy.
Malá Strana, Letenská ulice
Tunely pro tramvaje, pro auta, pro pěší směrem na Klárov. Pozor! Cestou je ministerstvo financí a ministr se občas pere! Vlevo je kostel svatého Tomáše.
Malá Strana, Letenská ulice
Pohled z tunelu pro pěší přes Malostranské náměstí do ulice Nerudovy.
Malá Strana, Valdštejnské náměstí,
Pohled do Valdštejnské ulice. Vpravo v zeleném obalu je Valdštejnský palác, ve kterém sídlí Senát. Napadl mě rým. Senát, zelený jak špenát. No, zas tak chytrý to není, ale co by kdo chtěl právě ode mne.
Malá Strana, Sněmovní ulice
Když už jsem zmínil Senát, vlevo je vidět důležitější část českého parlamentu Poslanecké sněmovna. Možná, že je zajímavější pohled na chrám svatého Mikuláše.
Malá Strana, U zlaté studně
Tuhle procházku Malou Stranou končím vyhlášenou malostranskou restaurací. Tenkrát Zlatá studně, dnes U zlaté studně. Restaurace s krásným výhledem z terasy. Přiznám se, že jsem tu byl jen jednou, bývala zde za komunistů první cenová skupina, takže i tehdy jsem měl problém s obsahem peněženky.
Facebook – Srovnávací fotky
Žádné komentáře:
Okomentovat