Šedesátá léta. Pomalu ubýváme ti, kteří je skutečně prožívali. Jsem starý, a mívám často kopřivku, když čtu či slyším o tom, co bylo symbolem šedesátých let. Pravda, každý může mít jiný pohled. Ale ti, kteří tuto dobu nepamatují, a pak mi cpou různé osoby, události jako symboly, ti mě fakt nervují.
Šedesátá léta počítám od roku 1960 do roku 1969. Bylo mi 17 až 26 let. Ukončil jsem průmyslovku, byl jsem mladý, zajímala mě tehdejší pop - kultura, třebaže se tomu tak neříkalo. Pro společnost, do které jsem se počítal, bylo symbolem divadlo Semafor, Jiří Suchý, Jiří Šlitr a další.
Stáli jsme fronty na stále vyprodaná představení. V rozhlase písničky ze Semaforu běžely neustále. Lidem se líbily, lidi je chtěli, neprovokovaly příliš komunistickou moc, snad jen tím, že byly apolitické. Rozhlas nehrál jednu skladbu z alba, jak je tomu dnes, většinu písniček znali i ti, kteří v divadle nikdy nebyli.
Jiří Suchý naši generaci rozmazlil. Vůbec nás tehdy nenapadlo považovat jeho texty za poezii, byly to prostě písničky. Autor nastavil laťku dalším textařům, bylo těžké konkurovat. Texty v žádném případě nebyly blbé, ale teprve po letech jsem pochopil, že jsou mimořádné. Psané krásnou češtinou, řekl bych, že psané přímo do huby. Však tehdejší pěvecké hvězdy si dodnes libují.
Koncem šedesátých let Jiří Suchý vyjádřil svůj názor na politickou situaci, dostal se do velkých nepříjemností. Úplně ho zlikvidovat nedokázali, my na něj nezapomněli. Měli jsme doma gramofonové desky, nahrávky na magnetofonech. Úsměvné, dá-li se to o takové situaci vůbec říci, bylo, že v době kdy pro rádio, televizi Suchý prakticky neexistoval, měly děti ve svých čítankách text Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko...
Jak stárnu, poslouchám písničky stále víc. Trochu kroutím hlavou, chtěli jsme se hlavně bavit pan Suchý nás donutil poslouchat poezii.
Má dnes Jiří Suchý narozeniny. Už osmdesáté. Určitě se mu nedonese moje gratulace, ale chci mu poděkovat aspoň symbolicky.
Na závěr píseň, kterou mám moc rád. I proto, že je protiválečná, války považuju za strašnou hovadinu. Ani mi nevadí označení pacifista.
Žádné komentáře:
Okomentovat