Poutní místo. Jak to bývá, s krásným výhledem do krajiny a na město Káji Maříka. Poznal jsem ji v době, kdy tu byl jenom ten výhled. Kostelíček, celá křížová cesta, přilehlé budovy, všechno zdevastováno za režimu, který se tolik honosil ochranou památek.
Byl jsem tu pěšky mnohokrát, pokud nebyl otevřený dřevěný kiosek a v údolí byl opar, nebyl důvod se zastavovat. Kopec byl zničený i poddolováním, komunisti se zde snažili na podkladě údajně zfalšovaných geologických průzkumů těžit železnou rudu.
Pokud rostou houby, chodím do okolních lesů, jinak si čas od času sem vyjedu na kole. Za odměnu mívám pivo z kiosku, který byl úplně přestavěný. V kostelíčku bývají i svatby, vůbec je to příjemné místo právě pro odpočinek. Bývá tu i rozdělaný oheň na opékání buřtů. Ta přiložená fotka je z jiného výletu, kdy tu naopak nebyl nikdo. Taky to bylo v listopadu, ale před dvěma lety a ve všední den.
Takový nával jako dnes, jsem nezažil ani při mníšeckých dálkových pochodech. Bývalo tady kontrolní místo. Docela jsem byl překvapený, pomalu nebylo kam sednout. Snad už chataři zazimovali a když vyleze sluníčko, i na výlet se vydají.
Sluníčko vykukovalo jen na chviličku, dole v Řevnicích jsem měl pocit, že zima opravdu přijde. Nahoře 14°, lidi seděli, bavili se, přicházeli, odcházeli pěší, přijížděli, odjížděli cyklisti. Idyla.
U jednoho stolu mě zaujala paní či slečna, o které se nedalo říci, že by byla spokojená. Štěkala kolem sebe, právě měla na tapetě důchodce. Mne tyhle výlevy nechávají v klidu, jen pozoruju. Tahle třicátnice (?) s podivným kokrhelem na hlavě vyslovovala "důchodce" jako nadávku. Zjevně si musí najít nepřítele, dnes jsou to penzisti, až se jim věkem přiblíží, bude nadávat na mládež.
Ve svém věku si myslím, že neexistují ošklivé ženy, každá má nějaké plus. Na dotyčné dámě jsem najednou podvědomě začal hledat vady, obličej měla nějak nateklý, možná zimou, možná vztekem, ale nechám toho. Takový hezký den a třeba si vymejšlím.
Přece je tu tak pěkně.
Byl jsem tu pěšky mnohokrát, pokud nebyl otevřený dřevěný kiosek a v údolí byl opar, nebyl důvod se zastavovat. Kopec byl zničený i poddolováním, komunisti se zde snažili na podkladě údajně zfalšovaných geologických průzkumů těžit železnou rudu.
Pokud rostou houby, chodím do okolních lesů, jinak si čas od času sem vyjedu na kole. Za odměnu mívám pivo z kiosku, který byl úplně přestavěný. V kostelíčku bývají i svatby, vůbec je to příjemné místo právě pro odpočinek. Bývá tu i rozdělaný oheň na opékání buřtů. Ta přiložená fotka je z jiného výletu, kdy tu naopak nebyl nikdo. Taky to bylo v listopadu, ale před dvěma lety a ve všední den.
Takový nával jako dnes, jsem nezažil ani při mníšeckých dálkových pochodech. Bývalo tady kontrolní místo. Docela jsem byl překvapený, pomalu nebylo kam sednout. Snad už chataři zazimovali a když vyleze sluníčko, i na výlet se vydají.Sluníčko vykukovalo jen na chviličku, dole v Řevnicích jsem měl pocit, že zima opravdu přijde. Nahoře 14°, lidi seděli, bavili se, přicházeli, odcházeli pěší, přijížděli, odjížděli cyklisti. Idyla.
U jednoho stolu mě zaujala paní či slečna, o které se nedalo říci, že by byla spokojená. Štěkala kolem sebe, právě měla na tapetě důchodce. Mne tyhle výlevy nechávají v klidu, jen pozoruju. Tahle třicátnice (?) s podivným kokrhelem na hlavě vyslovovala "důchodce" jako nadávku. Zjevně si musí najít nepřítele, dnes jsou to penzisti, až se jim věkem přiblíží, bude nadávat na mládež.
Ve svém věku si myslím, že neexistují ošklivé ženy, každá má nějaké plus. Na dotyčné dámě jsem najednou podvědomě začal hledat vady, obličej měla nějak nateklý, možná zimou, možná vztekem, ale nechám toho. Takový hezký den a třeba si vymejšlím.
Přece je tu tak pěkně.
Žádné komentáře:
Okomentovat