Vyprodaný jazz

Květen 1960, s orchestrem Gustava Broma přijíždí do Prahy bývalý spoluhráč Louise Armstronga, klarinetista Edmond Hall. Bylo to na Štvanici? Myslím, že jo. Jestli ne, tak nabito bylo určitě. Třeba jinde, ale byl jsem u toho. Jsem starej, paměťové buňky mi někdy dělají v hlavě čurbes.
Jazz se po letech zabydlel v malých klubech. Proč třeba dixieland těžko hledá posluchače? Je-li někdo ochotný přehlídku dixielandových kapel uspořádat (Řevnice, Křižany, i jinde), o diváky nouze není a kupodivu se výborně baví i mladí, kteří říkají, že jazz nemusí. Spíš neznají všechny odnože jazzu.
V kulturním středisku Vltavská koncertuje jednou měsíčně jazzová formace Original Indigo. Mají své diváky, jsou to večery příjemné hudby se stolovým zařízením, tedy i s nějakým pivkem či vínem. Každou první středu v měsíci, kromě prázdnin.
Ta listopadová středa je mimořádná. Pořádá se jazzový triatlon. Z akce se stala pražská jazzová slavnost. Rok od roku více návštěvníků.
Fotbalový trenér Pospíchal říkával, že fotbal nemá logiku. Fotbaloví odborníci to omílají do zblbnutí, někdy si snad i myslí, že jsou originální.
Jakou logiku má ale každý rok vyprodaný sál při jazzovém triatlonu? Jazzových klubů ubývá, jsou spíš pro cizince. Triatlon letos přešel z menšího sálu do hlavního. Kdo přišel pozdě, seděl vzadu, třebaže měl vstupenku z předprodeje.
Original Indigo, Classic Jazz Collegium Boba Zajíčka, Steamboat Stompers. Tři formace, každá hraje trochu něco jiného. Muzikanti, kteří se navzájem ctí a často zaskočí i v druhé kapele. Nádherná atmosféra.
Už přesně nespočítám, kolikrát jsem tu byl, držím první listopadovou středu svátek. Před dvěma lety se akce konala přesně na devadesáté výročí bolševické revoluce. Místo keců o přátelství s nenáviděným okupantem, zazněla krásná muzika.
Cítím skoro povinnost propagovat Jazzový triatlon. Rád bych se dočkal momentu, kdy by pořadatelé museli najmout sportovní halu, aby Gustav Brom z jazzového nebe záviděl.
Tak na tohle jsem myslel cestou domů v tramvaji, večer před půlnocí a přejel jsem. Ano, zmiňuju se o tom v poznámce o bigbítu.
Ve středu jazz a v neděli bigbít? To je přece blbost, to nejde dohromady!
Ale jde.
Když už jsem přejel, zašel jsem ještě v Braníku na kousek vína. Zrovna končil produkci amatérský dixieland, který tu jednou za dva týdny preluduje. Na závěr zahráli Alexander´s Ragtime Band.